Chynín
část obce Čížkov v okrese Plzeň-jih From Wikipedia, the free encyclopedia
Chynín (německy Chinin) je malá vesnice, část obce Čížkov v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Čížkova. Vede jím silnice II/177. Chynín je také název katastrálního území o rozloze 15,4 km².[3]
| Chynín | |
|---|---|
 Chynínská lípa a kaple | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Čížkov |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°33′34″ s. š., 13°42′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 50 (2021)[1] |
| Katastrální území | Chynín (15,4 km²) |
| Nadmořská výška | 670 m n. m. |
| PSČ | 335 63 |
| Počet domů | 19 (2021)[2] |
  Chynín | |
| Další údaje | |
| Web | www |
| Kód části obce | 196231 |
| Kód k. ú. | 796239 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název vesnice se odvozuje od osobního jména Chýna, používané ve staré češtině. Nejstarší písemná zmínka o vesnici je uvedena v berním rejstříku pro plzeňský kraj z roku 1379[4] z počátku vlády krále Václava IV., kdy Chynín vlastnili páni z Rožmitálu.
Dne 20. ledna 1616 koupil Chynín od Blažeje Gryspeka, syna Floriána Gryspeka z Gryspachu, Adam starší Vratislav z Mitrovic, který zde ze čtyř selských statků založil poplužní dvůr.[5]
Podle berní ruly z roku 1654 Chynín náležel ke Spálenému Poříčí patřící Jiříkovi Vratislavovi z Mitrovic. K většímu rozvoji zdejšího chudého kraje došlo po roce 1700, neboť se v širokém okolí začala těžit železná a stříbrná ruda. Na málo výnosné těžbě se podíleli i Vratislavové z Mitrovic, páni z Poříčí.
V roce 1715 převzala od Vratislavů z Mitrovic spálenopoříčské panství hraběnka Anna Polyxena Clary-Aldringenová, rozená Desfoursová. V roce 1749 prodala panství Metropolitní kapitule u svatého Víta v Praze. Kapitula na majetku hospodařila až do roku 1948, kdy byl zestátněn. Správu lesů od roku 2012 vykonává Arcibiskupství pražské.
Podle pamětí pocházejících z roku 1657 patřil Chynín k čížkovské faře. Dvorním dekretem ze dne 24. února 1785 byl Chynín od fary oddělen a přidělen k nově zřízené faře v Mitrovicích.[6]
Děti z Chynína chodily do školy v Mitrovicích, ale protože pro ně byla cesta zvláště v zimě obtížná, rozhodlo se o zřízení školy v místě a 17. září 1897 se začalo v Chyníně provizorně vyučovat ve staré fořtovně. Ta však s ohledem na počet dětí a kvůli stavu budovy nevyhovovala, a proto se chynínští rozhodli postavit školu novou, kterou 26. srpna 1900 slavnostně otevřeli a 17. září 1900 v ní začala výuka.[7] V roce 1897 se Chynín stal obcí. Budova školy byla později zbořena.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1869 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- do roku 1869 – součást obce Mitrovice
- v letech 1880–1890 součást obce Nové Mitrovice jako osada
- v letech 1897–1950 samostatná obec
- v letech 1961–1985 součást obce Železný Újezd
- od 1. ledna 1986 součást obce Čížkov
Od roku 1850 do roku 1855 patřil Chynín pod okresní hejtmanství Rokycany. Od června roku 1855 vznikl samostatný smíšený politicko-soudní okres blovický, který trval do roku 1868 a Chynín v té době patřil pod tento okres. Po roce 1868 vznikl plzeňský politický okres, pod který patřil Chynín až do roku 1945.[8]
Vesnice stojí na hlavním brdském hřebeni v nadmořské výšce 670 metrů, šestnáct kilometrů od Blovic. Rozkládá se po obou stranách silnice ze Spáleného Poříčí do Lnář. V katastrálním území, jehož rozloha je 15,4 km², se nachází nejvyšší bod okresu Plzeň-jih, a to vrch Nad Marastkem s nadmořskou výškou 805 metrů.
V katastrálním území Chynín, severně od vesnice, leží přírodní rezervace Fajmanovy skály a Klenky. Východně od ní se nachází přírodní rezervace Chynínské buky. Samotná vesnice a většina katastrálního území je součástí chráněné krajinné oblasti Brdy.[9]
V letních i zimních měsících je okolí Chynína vyhledávaným cílem turistů, rekreantů a chalupářů. V zastoupení dřevin výrazně převažuje smrk (85 %), o zbývající procenta se dělí buk, dub, jedle, modřín, popřípadě olše.[10]
Počet domů, ve kterých obyvatelé zůstali trvale přihlášeni se v osmdesátých letech snížil, některé domy slouží i nadále k rekreaci. Obyvatel i domů v posledních letech pozvolna přibývá.
Ve vesnici je autobusová zastávka. Děti dojíždějí do základní školy ve Spáleném Poříčí a Blovicích. Ve Spáleném Poříčí a Blovicích je zdravotnické zařízení, nejbližší pošta se nachází v Nových Mitrovicích.
Chynínská kaplička z roku 1920 zasvěcená svatému Václavovi
Pomník padlým vojínům z první světové války
Autobusová zastávka a informační tabule
Lesovna v Chyníně, sídlo polesí Spálené Poříčí
Křížek z roku 1885 na návrší U Kříže
Přírodní rezervace Chynínské buky
Chynínský rybník
Evropsky významná lokalita V Úličkách
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
