dánský básník From Wikipedia, the free encyclopedia
Christian Winther (celým jménem Rasmus Villads Christian Ferdinand Winther[1], 29. července 1796, Fensmark u Næstvedu – 30. prosince 1876, Paříž) byl dánský pozdně romantický básník.[2]
| Christian Winther | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. července 1796 Fensmark u Næstvedu |
| Úmrtí | 30. prosince 1876 (ve věku 80 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Holmens Kirkegård v Kodani (Østerbro) |
| Povolání | básník |
| Národnost | dánská |
| Alma mater | Kodaňská univerzita |
| Témata | literatura, poezie a překlady do dánštiny |
| Literární hnutí | romantismus |
| Významná díla | Jelenův útěk (Hjortens Flugt) |
| Manžel(ka) | Julie Constance Werlinová |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v rodině duchovního. Roku 1824 dokončil studium teologie na Kodaňské univerzitě, ale knězem se nestal. Působil jako domácí učitel, začal psát lyrické básně a roku 1828 vydal svou první básnickou sbírku Digte (Básně), jejímiž bezprostředními a prostými verši si získal širokou čtenářskou obec.[2] Dědictví po strýci mu v letech 1830–1831 umožnilo cestovat po Evropě (Německo, Itálie a Švýcarsko).[3][4]
Roku 1841 odjel do Neustrelitzu, kde jej dánský král Kristián VIII. jmenoval profesorem dánštiny pro korunní princeznu Karolinu Marianu Meklenbursko-Střelickou, manželku jeho syna a pozdějšího krále Frederika VII.[5]
Roku 1848 se oženil s Julií Constancí Werlinovou (rozenou Lütthansovou), se kterou se znal již od roku 1836, když byla ještě provdána.[1] Roku 1851 získal státní důchod. Ke stáří mu hrozila slepota, prožíval manželskou krizi a žil hlavně v Paříži, kde také zemřel. Pochován je v Kodani.[3]
Ve svých verších postupně přešel od biedermeierovské idyličnosti k romantické rozpolcenosti. Některá jeho díla obsahují erotické motivy a byla dokonce označena za nemravná. Jeho básně se vyznačují obdivem k přírodě a k ženám a mnohé z nich zlidověly a staly se z nich písně. Kromě poezie psal také prózu.[2]
.JPG)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
