společenská vrstva v Chorvatsku a Uhrách From Wikipedia, the free encyclopedia
Chorvatská šlechta (chorvatsky hrvatsko plemstvo) označuje privilegovanou společenskou vrstvu v dějinách Chorvatska, která hrála významnou úlohu od středověku až po současnost. Termínem chorvatská šlechta se rozumí šlechtické rody, které žily či měly původ v zemích někdejšího Chorvatského království, tzn. Slavonska, Dalmácie, Istrie, Bosny či Dubrovnické republiky.
Šlechtické tituly a případné výsady s nimi spojené obvykle uděloval panovník. Příslušnost k rodům byla obvykle dědičná. Královský dvůr byl během francouzské okupace silně ovlivněn francouzskou šlechtou, která vedla k převzetí francouzského systému titulace, [1] který však značně přispěl k politickému a sociálním elitářství šlechty a panovníka.[zdroj?]
Chorvatští králové a chorvatské královny často zakládali dominia v Chorvatském knížectví. Knížata vládla nad velkým územím v rámci království. Za vlády prvního krále se Chorvatsko stalo jedním z nejmocnějších království na Balkáně.[2] Mnoho šlechticů bylo pověřeno správou svých území a na vrcholu moci království vládli královští spojenci jedenácti samostatným zemím a desítkám rozsáhlých panství.
Chorvatsko bylo povýšeno na království kolem roku 925 a vznik šlechty rychle následoval. Vládci vnitrozemských a ostrovních panství hráli významnou roli při utváření země a i v současnosti mají některé omezené výsady. Vybraní členové některých šlechtických rodů mají např. právo na audienci u předsedy vlády.
Tomislav byl prvním chorvatským panovníkem, kterého papežský kancléř roku 925 poctil titulem „král“. [3] [4] [5] Král měl právo udělovat tituly vysoce postaveným členům společnosti a jejich přímým potomkům. [6]
Chorvatská šlechta | |
---|---|
Sídlo | Bánský dvůr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chorvatské šlechtické tituly zpravidla uděloval král Chorvatska, později králové spojeného uhersko-chorvatského království. V Dalmácii a na Istrii bylo uděleno několik benátských titulů a během francouzské okupace byly udělovány francouzské tituly.[1] Po rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce se zformovalo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které přestalo udělovat dědičné tituly.
Chorvatské království a jeho šlechtici užívali množství symbolů, rodových znaků a erbů. Pečeť a erb byly často používány jako součást oděvů, štítů, ozdoby hradů a jiných objektů spojených se šlechtickými rody.
První známý příklad chorvatské šachovnice, jak je znázorněna v Innsbrucku, Rakousko (1495) | Erb Chorvatska použitý v roce 1527 jako součást pečeti na Cetingradské listině | Chorvatské království (1525–1868) | Erb země chorvatské koruny (do roku 1868) | ||||
Chorvatsko-slavonské království (1868–1918). Oficiální verze byla se svatoštěpánskou korunou, neboť Chorvatsko bylo součástí Zemí koruny svatého Štěpána . | Erb Zalitavska (1868–1915) | Vlastenecký odznak z roku 1914 | Menší erb Zalitavska (1915–1918) | ||||
Společný znak Rakouska-Uherska (1915–1918) | Království Jugoslávie (1918–1943) | Chorvatská bánovina (1939–1943) | Chorvatská bánovina, vyšší verze (1939–1943) |
Vévodové / knížata
Markýzové
Hrabata
Pečeť království Chorvatska a Dalmácie byla umístěna v roce 1527 na Cetinskou chartu, která potvrdila vládu Habsburků v Chorvatsku.
Baroni
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.