Skalňáček (Chaetops) je rod afrických pěvců, jediný zástupce čeledi Chaetopidae.
 Skalňáček | |
|---|---|
 Skalňáček kapský (Chaetops frenatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Chaetopidae Fjeldsa, Ericson, Johannson & Zuccon, 2015 |
| Rod | skalňáček (Chaetops) Swainson, 1832 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
Za popisnou autoritu rodu Chaetops je pokládán anglický přírodovědec William John Swainson (1832). Rod tvoří pouze dva žijící druhy (někdy klasifikované jako poddruhy druhu jediného[1]):[2][3]
- Chaetops aurantius E. L. Layard, 1867 – skalňáček oranžovoprsý;
- Chaetops frenatus (Temminck, 1826) – skalňáček kapský.
Čeleď Chaetopidae se dočkala formálního vědeckého popisu v roce 2015. Její zástupci byli historicky sdružováni v rámci timáliovitých (Timaliidae) či drozdovitých (Turdidae),[1] na základě molekulárně-fylogenetických dat se tato linie odvětvuje mezi bazálními skupinami passeridních zpěvných, přičemž jejich nejbližšími příbuznými jsou čeledi Picathartidae (vranulovití) a Eupetidae.[4][5]
Všechny tři příbuzné čeledi zahrnují pouze jediný rod. Čeleď Eupetidae v širším smyslu může zahrnovat i zástupce čeledí Chaetopidae a Picathartidae, oddělení do samostatných čeledí je nicméně opodstatněné v návaznosti na dlouhou evoluční historii všech těchto linií. Jejich zástupci si nejsou vzájemně podobní a obývají oddělené areály výskytu, kdy skalňáčci žijí v jižní Africe, jim příbuzné vranule na západě černého kontinentu a kosovci až v jihovýchodní Asii.[1]
Charakteristika
Skalňáčci rodu Chaetops jsou středně velcí pěvci, dosahují velikosti 21–25 cm. Hlava je středně velká, krk tlustý. Zobák je přiměřené velikosti, tenký a mírně zahnutý. Křídla jsou středně dlouhá, na konci zaoblená; ocas je rovněž zaoblený, stupňovitý a často držený vzpřímeně. Končetiny jsou středně velké, leč mohutné stavby. Peří na hřbetě má šedé zbarvení s proužky, kostřec a spodní partie se pohybují v rezavých odstínech a líce zdobí bílý proužek. Samci většinou vynikají výraznějším opeřením ve srovnání se samičími protějšky.[1]
Skalňáčci představují endemity jižní Afriky. Preferovaný biotop představují, jak již jméno napovídá, skalnaté výchozy a přidružená travnatá stanoviště. Skalňáčci se svedou obratně a rychle pohybovat ve skalnatém terénu, přičemž jejich dlouhý ocas jim slouží jako balanční orgán. Na zemi shánějí potravu, již tvoří různé druhy bezobratlých i menších obratlovců, a nízko nad zemí si budují i mohutná šálkovitá hnízda z trav a větviček. Sociální struktura je monogamní, hnízdění však často probíhá kooperativně a hnízdnímu páru pomáhají i ostatní členové z příslušné rodinné skupiny. Největší skupiny mohou čítat až 12 jedinců. Inkubační doba činí 19 až 21 dní, mláďata opouštějí hnízdo za 18 až 21 dní a letové dovednosti získají za dalších 7 až 10 dní.[1]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
