![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Saccaggi_Ave_Natura.jpg/640px-Saccaggi_Ave_Natura.jpg&w=640&q=50)
Ceres (mytologie)
římská bohyně plodnosti a úrody / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ceres (2. pád Cerery, 3. pád Cereře atd.[1]), latinsky Cerēs, je římská bohyně úrody a obilí, blízká dalším zemědělským božstvům jako Tellus, Liber a Libera. Její kult byl v Římě velmi starý, o čemž svědčí, že měla svého flamena, narůstal však pod řeckým vlivem, Ceres byla ztotožněna s řeckou Démétér a byla počítána mezi Dii Consentes – dvanáct nejdůležitějších božstev.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/Ceres_of_M%C3%A9rida_%28cropped%29.jpg/640px-Ceres_of_M%C3%A9rida_%28cropped%29.jpg)
![Sláva přírodě (Ave natura) 1910, dílo představující římský průvod k Ceres, bohyni pšenice. Práce italského Cesare Saccaggiho](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Saccaggi_Ave_Natura.jpg/640px-Saccaggi_Ave_Natura.jpg)
Vzestup jejího kultu je spojen s rokem 496 př. n. l. kdy se Římu během války s Latinským spolkem nedostávalo obilí a hrozil hladomor. Na radu sybilských knih byl diktátorem Aulem Postumiem přislíben chrám Cereře, Liberovi a Libeře na Aventinu. Tato trojice je dnes označována jako plebejská či aventinská triáda a tato božstva byla ztotožněna s řeckou Démétér, Dionýsem a Persefonou. Chrám byl zasvěcen roku 493 př. n. l., přibližně v polovině dubna a na tento den připadlo slavení Cerealií.[2][3]
Při jarní setbě prováděl flamen Cerialis oběť Cereře a Telluře a vzýval dvanáct božstev jednotlivých polní prací. Další dvě oběti, mající za úkol dodat zrnu sílu, byly prováděny během týdne ferie sementivae, jehož datum bylo určováno každý rok. S Tellus byla vzývána i při pohřbech.[3]