Caraș-Severin

Karaš-Severin (rumunsky Caraș-Severin, maďarsky Krassó-Szörény, slovensky Krašovsko-Severinská župa, srbsky Караш Северин, Karaš Severin, chorvatsky Karaš-Severin, bulharsky Караш-Северин) je župa (rumunsky județ) v rumunské části Banátu. Jejím hlavním městem je Rešice.

Župa Karaš-Severin Județul Caraș-Severin
znak
Geografie
Hlavní město	Rešice
Souřadnice	45°9′ s. š., 22°4′12″ v. d.
Rozloha	8 514 km²
Časové pásmo	+2
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	333 219
Hustota zalidnění	39,1 obyv./km²
Jazyk	Rumunština
Národnostní složení	Rumuni, Maďaři, Romové
Náboženství	Pravoslaví
Správa regionu
Stát	Rumunsko Rumunsko
Nadřazený celek	Rumunsko
Druh celku	Župa
Podřízené celky	2 okresy, 6 měst a 69 komun
Vznik	1919
Prefekt	Ioan Anton Paulescu
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	CS
Telefonní předvolba	(+40) x55
Označení vozidel	CS
Oficiální web	www.cjcs.ro
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakter župy

Karaš-Severin hraničí na severu s župou Timiș, na východě s župami Mehedinți, Hunedoara a Gorj, na jihu a na západě pak se Srbskem. Území župy je hornaté, zasahují sem od jihu Karpaty (místními nazývané Transylvánské Alpy, rumunsky Alpi Transilvaniei), směrem k severovýchodu potom je krajina již rovinatější. Skrz župu údolími řek Cerna a Timiș, mnohými průsmyky, prochází důležitá železniční trať spojující Temešvár a město Drobeta Turnu Severin. Stejnou trasou je vedená i silnice. Dnes sem jezdí turisté, hlavně do hor a do českých vesnic. Župa je bohatá na suroviny, těží se např. dřevo, mramor,…

Demografie

Župa je součástí regionu Dunaj-Kriš-Maroš-Tisa.

V roce 2002 měla 333 219 obyvatel a hustotu obyvatel 39/km².

Majoritu obyvatelstva tvoří Rumuni (88.24%). Dále zde žijí Romové (2.37%), Chorvati (1.88%), Němci (1.84%), Srbové (1.82%), Maďaři (1.74%) a Ukrajinci (1.05%) a malá česká komunita.^[1]

Rok	Obyvatelstvo[2]
1948	302,254
1956	327,787
1966	358,726
1977	385,577
1992	376,347
2002	333,219

• Rozloha: 8,514 km² (třetí největší)

Historie

V roce 1718 patřila župa do Habsburské monarchie jako součást její provincie Banát. Župní město Rešice bylo založeno v roce 1771 a stalo se moderním průmyslovým centrem Rakouska. Župa nabyla vzhledem k jejímu těžebnímu průmyslu na důležitosti. V roce 1855 byla celá oblast Banátu s jeho nerostným bohatstvím a zásobou dřeva převedena z rakouské státní pokladny na rakouskou drážní a důlní společnost ÖStB, která poté postavila nejstarší rumunskou trať Oravice – Baziaș. Po první světové válce převzala správu společnost UDR. Příchod komunistického režimu po druhé světové válce a jeho důraz na znárodňování těžebního průmyslu vyvolali v oblasti sociální nepokoje.

Města v župě

• Rešice (hlavní)
• Karansebeš
• Bocșa
• Oravice
• Stará Moldávie
• Nová Moldava
• Oțelu Roșu
• Anina
• Băile Herculane