Bulava
ruská ponorková balistická střela / From Wikipedia, the free encyclopedia
Bulava (rusky Булава – palcát; někdy uváděna jako R-30 Bulava) je z ponorek vypouštěná kvazibalistická střela (SLBM), která je ve výzbroji ruského námořnictva. Jejím návrhem a vývojem byl pověřen Moskevský institut termální technologie.
Bulava | |
---|---|
Bulava odpálená z ponorky Jurij Dolgorukij 28. října 2011 | |
Typ | SLBM |
Výrobce | Moskevský institut termální technologie |
Uživatel | Ruská armáda |
Zařazení | 2018 |
Vlastnosti | |
Délka | 12,1 m (včetně bojové hlavice) 11,5 m (bez hlavice) |
Šířka | 2 m (raketa); 2,1 (výpustný kontejner) |
Vzletová hmotnost | 36 800 kg |
Hlavice | až 6 oddělitelných nezávislých hlavic |
Hmotnost hlavic | 1150 kg |
Ráže hlavic | 150 kilotun |
Odpalovací zařízení | ponorky třídy Borej/projekt 955 a 1 ks 941 třída TYPHOON (testovací platforma) |
Naváděcí systém | inerciální; možnost využití sledovače hvězd nebo modulu pro GLONASS |
Dolet | 8000 resp. 10 000 km („Full-range“) |
Rychlost letu | nadzvuková |
Dráha letu | kvazibalistická |
Stupně | 3 |
1. stupeň | |
Palivo | třístupňová pevná pohonná hmota |
Bulava nese kódové označení NATO SS-N-32 a Agenturou raket a dělostřelectva při ministerstvu obrany Ruské federace jí byl přidělen index 3M30. V mezinárodních smlouvách je používáno běžné ustanovení RSM-56.
Návrh Bulavy vychází z balistické střely SS-27 (Topol M), je ale lehčí a složitější. Lze tudíž očekávat, že oba typy budou mít porovnatelné základní výkony.[1]
Ruská armáda požadovala, aby Bulava měla pokročilé schopnosti překonat opatření současných protiraketových systémů. Mezi udávané schopnosti patří: úhybné manévrování, vypouštění návnad pro antirakety,[2] možnost změny výšky ve střední fázi letu a ochranné štíty hlavic proti poškození jak fyzickému tak vlivem EMP. Bulava je navržena tak, aby vydržela jaderný výbuch v minimální vzdálenosti 500 metrů. 3. listopadu 2022: Moskevské ozbrojené síly provedly úspěšný test balistické rakety Bulava. Byla vypuštěna z jaderné ponorky ve vodách Bílého moře směrem k cíli na poloostrově Kamčatka poté, co přeletěla velkou část rozsáhlého ruského území. Podle agentury Ria Novosti byla raketa odpálena z ponorky Generalissimus Suvorov a podle plánu zasáhla vlak na střelnici Kura na Dálném východě.
Prezident Vladimir Putin o ní prohlásil, že Bulava dokáže proniknout přes jakýkoli (současný) protiraketový systém.[3][4]
Současná verze Bulavy je schopna nést až šest hlavic MIRV (oddělitelných nezávisle naváděných hlavic) o síle několika jednotek až desítek kilotun TNT. Údaje o celkové úderné síle Bulavy se liší. Většinou je uváděno 6krát 150 kilotun (pro srovnání – bomba svržená na Hirošimu: 15 kilotun),[5] u budoucích variant lze očekávat až deset hlavic. Zvětšení počtu hlavic nad základních šest se pravděpodobně neobejde bez ústupků od některých požadavků, například na odolnost.
První fáze startovacích testů Bulavy byla završena v závěru roku 2004. Zkoušky však provázela řada zdržení. Do služby byla raketa přijata roku 2018.[6]