Brukev řepka

Brukev řepka (Brassica napus) je jednoletá nebo dvouletá plodina z čeledi brukvovitých. Geneticky je brukev řepka amfidiploid (počet chromozomů 2n = 38), polovina jejího genomu pochází z brukve zelné (Brassica oleracea, 2n = 18), druhá polovina z brukve řepáku (Brassica rapa, 2n = 20).^[1] Pěstuje se ve dvou poddruzích^[2]:

• Brukev řepka olejka, neboli řepka olejka (Brassica napus subsp. napus), pěstovaná pro olejnatá semena, využívaná zejména k výrobě oleje. Té je věnován tento článek, kdežto
• brukev řepka tuřín (Brassica napus subsp. napobrassica), pěstovaná pro své bulvy jako potravina a krmivo, má vlastní článek.

Brukev řepka
Brukev řepka (Brassica napus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	brukev (Brassica)
Binomické jméno
Brassica napus L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řepkové pole

Brukev řepka olejka

V současnosti (2021) se v ČR pěstuje část jako biopalivo a část se využívá v kosmetice a potravinářství.^[zdroj?] Obsahuje glukosinoláty (sirný zápach), jejichž obsah se v jistých odrůdách snižuje.

Osevní plocha řepky

Podle dat Českého statistického úřadu se od roku 2000 pěstovala přibližně na 325 tisících hektarů orné půdy, tedy asi na jedenácti procentech celkové plochy orné půdy v České republice. V roce 2018 už to bylo 412 tisíc hektarů, což je 17 % osevní plochy.^[3] V roce 2019 bylo v ČR dodáno na trh 5,982 mld litrů motorové nafty.^[4] Na výrobu 6% bio-složky je třeba minimálně 753 750 t řepky, což je více než 65 % sklizeného množství v r. 2019.^[zdroj?]

Pěstování řepky olejky na území ČR^[5]

Rok	Celková osevní plocha [ha]	Osevní plocha řepky [ha]	Osevní plocha řepky [%]	Sklizeň řepky [t]	Výnos řepky [t/ha]
1920	3 813 780	5 900	0,2	6 569	1,11
1921	3 809 962	3 705	0,1	4 355	1,18
1922	3 814 682	3 090	0,1	3 375	1,09
1923	3 816 744	3 044	0,1	3 864	1,27
1924	3 817 900	2 763	0,1	3 548	1,28
1925	3 817 382	2 323	0,1	3 064	1,32
1926	3 814 997	2 070	0,1	2 479	1,20
1927	3 811 547	1 771	0,0	2 327	1,31
1928	3 853 404	991	0,0	1 279	1,29
1929	neznámé	504		635	1,26
1930	3 835 835	589	0,0	761	1,29
1931	3 837 258	718	0,0	880	1,23
1932	3 837 750	345	0,0	457	1,32
1933	3 835 769	298	0,0	378	1,27
1934	3 834 476	378	0,0	390	1,03
1935	3 835 554	2 073	0,1	2 936	1,42
1936	3 835 750	3 082	0,1	5 231	1,70
1937	3 835 236	3 724	0,1	5 724	1,54
1938	neznámé	4 738		7 835	1,65
1945	neznámé	32 605		20 271	0,62
1946	3 514 751	32 067	0,9	13 106	0,41
1947	3 518 005	14 953	0,4	7 104	0,48
1948	3 524 610	5 026	0,1	3 225	0,64
1949	3 445 165	15 635	0,5	16 993	1,09
1950	3 427 017	20 501	0,6	18 287	0,89
1951	3 362 465	31 028	0,9	39 632	1,28
1952	3 373 400	28 761	0,9	26 903	0,94
1953	3 348 992	30 088	0,9	22 985	0,76
1954	3 309 167	22 108	0,7	17 696	0,80
1955	3 378 478	27 810	0,8	36 590	1,32
1956	3 391 359	27 304	0,8	40 215	1,47
1957	3 368 491	29 292	0,9	34 034	1,16
1958	3 369 381	32 198	1,0	40 142	1,25
1959	3 390 064	37 296	1,1	59 821	1,60
1960	3 383 160	33 931	1,0	48 264	1,42
1961	3 382 070	42 127	1,2	66 226	1,57
1962	3 376 720	29 513	0,9	42 506	1,44
1963	3 376 818	36 012	1,1	40 181	1,12
1964	3 383 033	37 312	1,1	35 901	0,96
1965	3 377 816	40 014	1,2	58 057	1,45
1966	3 374 659	36 377	1,1	60 242	1,66
1967	3 360 249	37 045	1,1	64 557	1,74
1968	3 351 562	37 913	1,1	59 649	1,57
1969	3 346 653	24 137	0,7	33 013	1,37
1970	3 342 572	23 568	0,7	43 936	1,86
1971	3 341 116	36 917	1,1	75 181	2,04
1972	3 346 306	38 414	1,1	82 825	2,16
1973	3 346 894	38 729	1,2	79 220	2,05
1974	3 353 345	25 570	0,8	54 053	2,11
1975	3 350 404	43 579	1,3	92 054	2,11
1976	3 346 617	44 493	1,3	100 473	2,26
1977	3 356 162	49 368	1,5	116 620	2,36
1978	3 351 635	52 470	1,6	109 890	2,09
1979	3 332 272	43 884	1,3	64 172	1,46
1980	3 317 831	63 992	1,9	154 100	2,41
1981	3 309 098	67 738	2,0	151 222	2,23
1982	3 310 854	72 213	2,2	136 903	1,90
1983	3 313 272	86 689	2,6	247 434	2,85
1984	3 316 133	85 884	2,6	241 850	2,82
1985	3 307 524	90 937	2,7	234 741	2,58
1986	3 295 314	90 768	2,8	237 497	2,62
1987	3 294 091	97 611	3,0	261 457	2,68
1988	3 284 113	102 160	3,1	304 693	2,98
1989	3 278 264	102 376	3,1	313 253	3,06
1990	3 270 963	105 102	3,2	304 515	2,90
1991	3 251 936	127 771	3,9	348 292	2,73
1992	3 209 673	136 473	4,3	292 939	2,15
1993	3 179 277	167 423	5,3	377 233	2,25
1994	3 117 625	190 721	6,1	451 628	2,37
1995	3 104 249	252 285	8,1	662 176	2,62
1996	3 068 362	228 775	7,5	520 572	2,28
1997	3 049 005	229 767	7,5	560 509	2,44
1998	3 041 966	265 560	8,7	680 216	2,56
1999	3 040 918	350 353	11,5	931 053	2,66
2000	3 020 564	325 338	10,8	844 428	2,60
2001	2 963 117	344 117	11,6	973 321	2,83
2002	2 686 078	313 024	11,7	709 533	2,27
2003	2 571 122	250 959	9,8	387 805	1,55
2004	2 665 713	259 460	9,7	934 674	3,60
2005	2 657 881	267 160	10,1	769 377	2,88
2006	2 585 685	292 246	11,3	880 172	3,01
2007	2 587 184	337 570	13,0	1 031 920	3,06
2008	2 568 630	356 924	13,9	1 048 943	2,94
2009	2 545 371	354 826	13,9	1 128 119	3,18
2010	2 495 859	368 824	14,8	1 042 418	2,83
2011	2 488 141	373 386	15,0	1 046 071	2,80
2012	2 480 655	401 319	16,2	1 109 137	2,76
2013	2 476 922	418 808	16,9	1 443 210	3,45
2014	2 468 700	389 298	15,8	1 537 320	3,95
2015	2 457 465	366 180	14,9	1 256 212	3,43
2016	2 463 854	392 991	16,0	1 359 125	3,46
2017	2 471 545	394 262	16,0	1 146 224	2,91
2018	2 460 939	411 802	16,7	1 470 769	3,57
2019	2 461 707	379 778	15,4	1 156 973	3,05
2020	2 461 865	368 214	15,0	1 245 328	3,38
2021	2 452 133	342 315	14,0	1 024 928	2,99
2022	2 455 567	343 964	14,0	1 166 393	3,39
2023	2 415 931	379 944	15,7	1 309 496	3,45

Biopaliva

Biopaliva se začala vyrábět v Jižní Americe v 70. letech. Poté následovaly USA, a další země v Asii. V Československu se biopaliva vyráběla už v 80. letech, kdy se o nich začalo vážně mluvit jako o alternativních pohonných hmotách i v západní Evropě. Výrobu biopaliv v ČR začala v roce 1993 podporovat vláda Václava Klause, státní dotace tehdy prosadil ministr zemědělství Josef Lux, který tak chtěl pomoci českým zemědělcům. Evropská unie schválila kvóty pro příměsi biopaliv do pohonných hmot v květnu roku 2003 a směrnici dále upravila dalšími normami v roce 2005. První krok k povinnému přimíchávání biopaliv v ČR učinila na popud EU česká sněmovna a v roce 2007 schválila povinné přimíchávání bio-složek do pohonných hmot s tím, že v roce 2010 měl být poměr bio-složek v palivech zvýšen, což se také (i díky lobbingu českých zemědělců) stalo.^[zdroj?] Nadměrné pěstování řepky je v současnosti kritizováno například s odůvodněním, že jako potrava je tato plodina jedovatá pro zvěř.^[6][7]

Reference

1. Toxopeus, H. & Mvere, B., 2004. Brassica napus L. [Internet] Record from Protabase. Grubben, G.J.H. & Denton, O.A. (Editors). PROTA (Plant Resources of Tropical Africa / Ressources végétales de l’Afrique tropicale), Wageningen, Netherlands. http://database.prota.org/search.htm Archivováno 26. 1. 2013 na Wayback Machine.. Přístup 25. července 2010.
2. Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Kubát K, Štěpánek J. (2002): Klíč ke květeně České republiky.
3. Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2019-04-30]. Dostupné online.
4. https://www.cappo.cz/info/vyvoj-spotreby-pohonnych-hmot-v-cr-v-roce-2019
5. Český statistický úřad: Zemědělství – časové řady
6. Časopis Myslivost - Jak skutečně působí řepka ozimá na srnčí zvěř
7. https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/repka-olejna-je-pro-srnci-zver-jed-muze-ji-i-zabij.html

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu brukev řepka na Wikimedia Commons
• http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=172
• http://botanika.wendys.cz/kytky/K741.php

Portály: Rostliny