Brno-Tuřany
městská část města Brna From Wikipedia, the free encyclopedia
Brno-Tuřany je městská část na jihovýchodě statutárního města Brna. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně Brněnskými Ivanovicemi, Dvorskami, Holáskami a Tuřany. Celková katastrální výměra činí 17,84 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí v Tuřanech. Žije zde přibližně 5700 obyvatel.
| Brno-Tuřany | |
|---|---|
 Městská část Brno-Tuřany • Nahoře: Vesnická zástavba Tuřan | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Statutární město | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′50″ s. š., 16°39′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 674 (2021)[1] |
| Rozloha | 17,84 km² |
| Nadmořská výška | 225 m n. m. |
| PSČ | 620 00 |
| Počet domů | 1 862 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MČ | Tuřanské nám. 84/1 620 00 Brno info@turany.cz |
| Starosta | Radomír Vondra (STAN) |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Brno-Tuřany | |
| Další údaje | |
| Kód MČ | 551309 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Tuřany zařazeno do volebního obvodu číslo 58.
Všechny 4 čtvrtě byly dříve samostatnými obcemi a dodnes si zachovaly vesnický charakter. Přesto i na území této městské části došlo především v okrajových částech Brněnských Ivanovic k rozvoji průmyslu. Již před rokem 1918 došlo k téměř úplnému propojení zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan, které tak prakticky tvoří jediný velký urbanistický celek, přičemž jsou obě čtvrtě od sebe odděleny jen relativně úzkými ulicemi. Během 20. století se do tohoto procesu zapojila v menší míře i zástavba Holásek. Naopak dosud plně samostatný celek tvoří poněkud izolovaná zástavba bývalé obce Dvorska, nacházející se při jihovýchodní hranici Brna. Z památek je známý kostel zvěstování Panny Marie, který se nachází v historickém jádru Tuřan a zároveň tvoří z některých ulic dobře viditelnou dominantu této čtvrti.
Spojení městské části s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusových linek 40, 48, 63, 78, a noční autobusové linky 95.
Územím městské části prochází severně od zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan trasa dálnice D1. Západním okrajem městské části prochází také krátký úsek dálnice D2. Územím městské části prochází severojižním směrem také trasa železniční trati 300 Přerov – Brno, na níž se zde však nenachází žádná zastávka. Na východě území městské části se nachází brněnské mezinárodní letiště Airport Brno, jehož území zasahuje i do katastrálního území sousedního města Šlapanice.
Na západě území městské části Brno-Tuřany se rozkládají také tři chráněná území. Jednak relativně velká přírodní rezervace Černovický hájek, a také přírodní památky Holásecká jezera a Rájecká tůň.
Území městské části Brno-Tuřany hraničí na jihozápadě a západě s městskou částí Brno-jih, na severu s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Slatina, na východě s městem Šlapanice a obcí Sokolnice, na jihu s městskou částí Brno-Chrlice a městem Modřice.
K Brnu bylo území dnešní městské části Brno-Tuřany připojeno ve třech fázích: 16. dubna 1919 byly připojeny obce Brněnské Ivanovice, Tuřany, Komárov, Černovice a Slatina (katastry tří posledně jmenovaných obcí zasahovaly i na území moderní městské části Brno-Tuřany), 1. července 1960 obec Holásky, a nakonec 1. září 1970 obec Dvorska.
Při radikální druhé katastrální reformě Brna, provedené ve druhé polovině 60. let 20. století, zároveň získaly Brněnské Ivanovice, Holásky i Tuřany své současné katastrální hranice. V rámci této reformy došlo k posunu katastrální hranice Brněnských Ivanovice a Tuřan z Ulice 1. května na linii tvořenou ulicemi Rolencovou, Glocovou, Zezulovou a Měšťanskou, čímž kromě přesunu řady domů došlo i k přesunu původně tuřanské základní školy do katastru Brněnských Ivanovic. Zároveň Brněnské Ivanovice ztratily ve prospěch Dolních Heršpic, Horních Heršpic a Komárova část katastru ležící západně od Svitavy, ve prospěch Tuřan a Slatiny severovýchodní část svého původního katastru; naopak získaly jihovýchodní část původního katastru Komárova, a pozemky na jihu původního katastru Černovic. Holásky ztratily stejně jako Brněnské Ivanovice část katastru západně od Svitavy, a ve prospěch Brněnských Ivanovic a Tuřan, od původní vsi oddělenou zástavbu v ulicích Rolencově, Glocově, Ulici 1. května, Uhýrkově, U lesíčka, a Kudrnově. Naopak Tuřany přišly jen o malou část svého původního katastru. Vedle výše zmíněné budovy školy, kterou získaly Brněnské Ivanovice, ztratily ve prospěch Slatiny jen některé pozemky ležící v blízkosti železniční trati procházející Slatinou.
Správní vývoj
- 1947–1949 tvořily celé tehdejší katastry Brněnských Ivanovic a Tuřan městský obvod Brno IX. Tehdy komárovská část dnešní městské části tvořila součást městského obvodu Brno VIII, zatímco tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno VII.
- 1949–1954 tvořil celý tehdejší katastr Tuřan s většinou území tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic a levobřežní částí tehdejšího katastru Komárova městský obvod Brno XIII. Již tehdy patřily pozemky tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic, pokud ležely na území dnešní městské části Brno-jih, k jinému městskému obvodu, v tomto případě Brno XI. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany náležely k městskému obvodu Brno X.
- 1954–1960 tvořilo území identické s územím předchozího obvodu Brno XIII. nový městský obvod Brno X., od roku 1957 přejmenovaný na Brno X-Tuřany. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno XI (od roku 1957 Brno XI-Slatina), naopak tehdy černovické pozemky patřily k městskému obvodu Brno VI.
- 1960–1964 byly k obvodu Brno X-Tuřany připojeny i některé pozemky Brněnských Ivanovic ležící západně od Svitavy, a většina katastrálního území nově připojené obce Holásky. Pozemky Holásek, které byly při druhé katastrální reformě připojeny k Dolním Heršpicím, se naopak staly součástí městského obvodu Brno IX-Horní Heršpice. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části náležely k obvodům, existujícím i v předešlém období.
- 1964–1971 – městský obvod Brno X-Tuřany se stal městskou částí Tuřany. 1. září 1970 byla k němu připojena obec Dvorska. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části patřily k městské části Slatina, zatímco tehdy černovické pozemky byly začleněny do městského obvodu Brno IV. V tomto období došlo i k úpravě hranic jednotlivých katastrálních území.
- 26. listopadu 1971[2]–1975 – celé území moderní městské části Brno-Tuřany, k níž byla 26. listopadu 1971[3] připojena dosavadní obec Dvorska, tvořilo městskou část Brno X-Tuřany, která se od 1. května 1972[4] nazývala Brno-Tuřany.
- 1. října 1975–1990 – celé území moderní městské části bylo začleněno do městského obvodu Brno IV.
- od roku 1990 městská část Brno-Tuřany
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2 461 | 2 629 | 2 900 | 3 456 | 4 406 | 4 693 | 6 007 | 6 102 | 6 148 | 5 780 | 5 099 | 4 526 | 4 631 | 5 674 | 5 674 |
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Tuřanech.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
