rod ptáků Bombycilla From Wikipedia, the free encyclopedia
Brkoslav (Bombycilla) je rod zpěvných ptáků. Podle většinového názoru jde o jediný rod čeledi brkoslavovití (Bombycillidae).
 Brkoslav | |
|---|---|
 Brkoslav americký (Bombycilla cedrorum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | brkoslavovití (Bombycillidae) Swainson, 1831 |
| Rod | brkoslav (Bombycilla) Vieillot, 1808 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brkoslavi mají jemné měkké peří (vědecké rodové jméno Bombycilla je Vieillotovým pokusem o latinský překlad německého názvu Seidenschwänze = "hedvábný ocas").[pozn 1] Mají unikátní červené špičky některých křídelních per, u nichž osten přesahuje prapor; u brkoslava severního (Bombycilla garrulus) a brkoslava amerického (Bombycilla cedrorum) vypadají tyto špičky jako voskové, podle čehož získali své anglické jméno (waxwing).[1] Nohy jsou krátké a silné, křídla zašpičatělá. Samci a samice se od sebe neliší. Všechny tři druhy mají převážně hnědé opeření, černou masku, táhnoucí se přes oko, černou skvrnu na bradě, hranatý ocas s červeným nebo žlutým konečkem a špičatou chocholku. Zobák, oko a nohy jsou tmavé. Volání je jednoslabičné, vysoce posazené, drnčivé nebo zvonivé.[2][3]
Brkoslavi jsou stromoví ptáci severských lesů.[4] Jejich hlavní potravou jsou plody, kterými se živí od časného léta (jahody, plody moruše a muchovníku) přes pozdní léto a podzim (maliny, ostružiny, třešně a plody zimolezu) do pozdního podzimu a zimy (plody jalovce, hrozny, šípky, jablka, jeřabiny, plody skalníku, dřínu, jmelí).[3][4] Plody trhají přímo na stromech a keřích, příležitostně i za letu jako kolibříci. Na jaře nahrazují plody v potravě mízou, poupaty a květy. V teplejších obdobích roku sbírají řadu druhů hmyzu z listí, ze země nebo je chytají v letu; často hnízdí v blízkosti vody, kde je létající hmyz početný.[4]
Brkoslavi si často volí hnízdiště v místech s bohatou nabídkou plodů a hnízdí v pozdější části roku, aby využili období zrání ovoce. Namlouvání však může začít probíhat již v zimě. Součástí vytváření párů je rituál, při němž si partneři předávají několikrát kus ovoce nebo i nejedlé předměty (ovoce jeden z partnerů nakonec sní). Po tomto rituálu může následovat páření. Protože v oblasti s bohatými zdroji potravy může hnízdit mnoho ptáků, brkoslavi nejsou teritoriální - což je možná důvod, proč u nich neexistuje pravý zpěv. Nicméně ptáci mohou napadat vetřelce, čímž pravděpodobně chrání partnera. Oba partneři nosí hnízdní materiál, hnízdo staví z větší části samice, obvykle na vodorovné větvi nebo v rozvětvení daleko od kmene, a to v různé výšce nad zemí. Hnízdo je velké, z řídce propletených větviček, trávy a lišejníků; samice jej vystýlá trávou, mechem a jehlicemi borovic, může jej maskovat kousky trávy, květů, mechů a lišejníků. Na vejcích sedí samice, kterou samec krmí, po vylíhnutí mláďat se v krmení střídají oba rodiče.[4]
Brkoslavi nejsou praví tažní ptáci, v mimohnízdní sezóně se však potulují mimo hnízdiště a v zimě přesunují se na jih od svého hnízdního areálu. V letech, kdy je nedostatek plodů, mohou zalétnout velké počty ptáků daleko od svého areálu, často v hejnech čítajících až několik tisíc ptáků.[4]
Někteří autoři řadí do čeledi brkoslavovitých další druhy ptáků, jako např. palmovníky (Ptilogonatidae), hedvábníky (Hypocoliidae) nebo brkoslavce (Dulidae). Současné molekulární analýzy jejich příbuznost potvrdily, když identifikovaly klad zahrnující tyto skupiny a pištce žlutobokého (Hylocitrea bonensis).[5]
Do čeledi patří tři druhy brkoslavů:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
