Braní mimochodem
šachový tah / From Wikipedia, the free encyclopedia
Braní mimochodem, často též en passant ([a:n pasa:n]IPA, francouzsky doslova během míjení), je druh tahu při hře v šachy. Tímto tahem lze odebrat pěšcem soupeřova pěšce, který v bezprostředně předcházejícím tahu postoupil ze své úvodní pozice o dvě pole vpřed, a to stejným způsobem, jako kdyby se tento pěšec posunul pouze o jedno pole. Z toho vyplývá, že brát mimochodem může jen bílý pěšec stojící na 5. řadě nebo černý pěšec stojící na 4. řadě (viz diagramy níže). Pokud hráč této možnosti ihned nevyužije, v dalších tazích už braní mimochodem provést nemůže. Braní mimochodem je jedinou příležitostí, kdy šachová pravidla povolují hráči odebrat soupeřův kámen jinde než na poli, na kterém tento kámen stojí.[1] Spolu s rošádou jde o tah, který může znemožnit určit povolené tahy jen z postavení všech kamenů bez znalosti předchozího vývoje partie.
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci. | |
Tento prvek může být i tématem úloh kompozičního šachu. Nezbytnou podmínkou však je, že retrográdní analýzou lze prokázat, že odebíraný pěšec se do výchozí pozice nutně musel dostat posunutím o dvě pole v předchozím tahu.[2]
V šachové notaci se při braní mimochodem jako cílové pole zapisuje to, na kterém pěšec nakonec zůstane (stejně, jako by soupeřův pěšec postoupil pouze o jedno pole), a zápis se doplní zkratkou e. p. (en passant), např. e×f6 e. p.[3]