![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Br%25C3%25A1nick%25C3%25BD_most_2.jpg/640px-Br%25C3%25A1nick%25C3%25BD_most_2.jpg&w=640&q=50)
Branický most
železniční most v Praze / From Wikipedia, the free encyclopedia
Branický most (lidově přezdívaný též most Inteligence) je železniční most s chodníkem pro pěší, přemosťující údolí Vltavy v jižní části Prahy mezi Malou Chuchlí a Braníkem, budovaný v letech 1949–1955 a pro železniční dopravu zprovozněný 30. května 1964. Oficiálně pojmenován byl ale až v roce 1969.[1] Byl vyprojektován a vystavěn jako ÚM 950, což je zkratka pro údolní most délky 950 m.
Branický most | |
---|---|
![]() Část Branického mostu při pohledu od Malé Chuchle | |
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Česko![]() |
Kraj | Hlavní město Praha |
Město | Praha |
Číslo mostu | V-032 |
Komunikace | železniční trať Praha-Zahradní Město – Praha-Radotín |
Přes | Vltava |
Otevřen | 30. května 1964 |
Souřadnice | 50°1′36,48″ s. š., 14°23′51″ v. d. |
Parametry | |
Délka | 950 m |
Šířka | 14 m |
Výška | 19 m |
Max. rozpětí | 53,3 m |
Mapa | |
Další data | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/Most_Inteligence_2022_08.jpg/640px-Most_Inteligence_2022_08.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Br%C3%A1nick%C3%BD_most_2.jpg/640px-Br%C3%A1nick%C3%BD_most_2.jpg)
Je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky (Radotín–Vršovice) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy a původně plánované jako dvojkolejné. Spojka propojuje železniční trať Praha – Plzeň s (tehdy částečně přeloženou) tratí Praha – Vrané nad Vltavou. Kromě Vltavy přemosťuje obě tyto trati i souběžné páteřní pozemní komunikace (Strakonická a Modřanská) a tramvajovou trať do Modřan. U svých konců se oblouky připojuje ke směrům pobřežních tratí. Uprostřed západního oblouku je vystavěna odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do Hlubočep a Jinonic, od jehož výstavby bylo nakonec upuštěno. V aktuální verzi vysokorychlostního tunelového železničního koridoru Praha–Beroun se počítá s připojením odbočky koridoru v těchto místech.