bytomsko-kozelský kníže From Wikipedia, the free encyclopedia
Boleslav Kozelsko-Bytomský (polsky Bolesław bytomski) (narozen okolo 1332, zemřel 1354/1355) byl v letech 1352–1354/1355 bytomsko-kozelský kníže, z dynastie Piastovců, poslední mužský zástupce této linie Slezských Piastovců.
Boleslav | |
---|---|
kníže bytomský, kníže kozelský | |
Doba vlády | 1342 – 1355 |
Úplné jméno | Boleslav Kozelsko-Bytomský |
Narození | 1332 |
Úmrtí | 1354 – 1355 |
Pohřben | 1354 – 1355 |
Předchůdce | Vladislav Kozelský |
Nástupce | Přemysl I. Nošák |
Manželka | Markéta ze Šternberka († 1365) |
Potomci | 1. Alžběta Bytomská (1347/1350–1347) 2. Eufemie Bytomská (1350/1352–1411) 3. Boleslava Bytomská (1351/1355–1427/1429) |
Rod | Slezští Piastovci |
Dynastie | Piastovci |
Otec | Vladislav Kozelský |
Matka | Ludgarda Meklenburská (1310–1362/1369) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boleslav byl druhým synem bytomského knížete Vladislava († 1351) a meklenburské kněžny Ludgardy (Luitgarda). Mezi roky 1342 a 1347, po smrti svého nevlastního bratra Kazimíra (matka Beatrix Braniborská, †1316) byl jmenován knížetem kozelským. V roce 1352 byl jmenován knížetem bytomským.
V roce 1354 se vydal s Karlem IV. na cestu o Itálie, tehdy si jel Karel IV. pro císařskou korunu[1]. Na této výpravě za neobjasněných okolností zemřel, asi před 15. prosincem 1355.
Po smrti Boleslava v roce 1355 měla pak vdovská práva v knížectví. V roce 1357, 8. ledna, bylo knížectví rozděleno mezi těšínského knížete Kazimíra I. Těšínského (poručník dcer po Boleslavovi) a olešnického knížete Konráda I. Olešnického (manželka Eufemie Kozelská byla Boleslavovou sestrou). Markéta si vdovská práva udržela až do roku 1369.
Boleslav byl ženatý s bohatou nevěstou, Markétou ze Šternberka († 1365), dcerou Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna a Markéty z Bíliny. Věnem získal 60 kop pražských grošů. V manželství se narodily tři dcery:
Zemřel v Itálii, před 15. prosincem 1355. Byl pochován v katedrále ve vesnici Venzone.[2] Jeho pěkně zdobený náhrobek, který byl zničen při zemětřesní v roce 1976, byl v pozdějších létech restaurován.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.