![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/Bohumil_Hrabal_1988_%25C4%258Desk%25C3%25BD_spisovatel_foto_Hana_Hamplov%25C3%25A1.jpg/640px-Bohumil_Hrabal_1988_%25C4%258Desk%25C3%25BD_spisovatel_foto_Hana_Hamplov%25C3%25A1.jpg&w=640&q=50)
Bohumil Hrabal
český romanopisec a spisovatel / From Wikipedia, the free encyclopedia
Bohumil Hrabal, rozený Bohumil František Kilian[1] (28. března 1914 Židenice[2] – 3. února 1997 Praha) byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století.
JUDr. Bohumil Hrabal | |
---|---|
![]() Bohumil Hrabal 1988 | |
Rodné jméno | Bohumil František Kilian |
Narození | 28. března 1914 Židenice Rakousko-Uhersko ![]() |
Úmrtí | 3. února 1997 (ve věku 82 let) Praha Česko ![]() |
Příčina úmrtí | pád z okna |
Místo pohřbení | Hradištko hřbitov Hradištko |
Povolání | spisovatel, romanopisec, scenárista, básník-právník, básník a prozaik |
Národnost | česká |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Období | 1952–1994 |
Žánr | novely, povídky, romány, žurnalistika, poezie |
Témata | česká próza, česká poezie a výtvarné umění |
Významná díla | Perlička na dně, Pábitelé, Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále, Svatby v domě, Příliš hlučná samota aj. |
Ocenění |
|
Manžel(ka) | Eliška Hrabalová |
Příbuzní |
|
„Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul, ale vyskočil z postele a rovnou v podvlíkačkách běžel panu spisovateli naplácat držku“ | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ačkoliv začal autorsky publikovat až po 40. roce věku, stal se po Jaroslavu Haškovi, jehož Osudy dobrého vojáka Švejka byly přeloženy do 58 jazyků, a Karlu Čapkovi, jehož některá díla byla přeložena do desítek jazyků, třetím nejpřekládanějším českým autorem 20. století.[1]
Na přání rodičů vystudoval práva, ale praxi nikdy neprovozoval. Než se začal živit psaním, působil v řadě profesí, vesměs dělnických a někdy až obskurních, kde načerpal zásoby inspirace pro svou budoucí tvorbu.
Byl stálým hostem hospody „U Zlatého tygra“ v Praze na Starém Městě, kmenovým členem tzv. „Hrabalovy Sorbonny“ (Bohumil Hrabal, Ivo Tretera) a doživotním prezidentem hospodské přístolní společnosti zvané Zlatá Praha.