Boeing CST-100 Starliner
vyvíjená kosmická loď / From Wikipedia, the free encyclopedia
Boeing CST-100 Starliner (anglicky Crew Space Transportation)[1] je kosmická loď vyvíjená společností Boeing v rámci programu Commercial Crew Development vyhlášeném roku 2008 americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jejím hlavním úkolem má být doprava astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kam má podle kontraktu v rámci programu komerčních letů s posádkou Commercial Crew Program (CCP) z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů,[2] případně soukromé vesmírné stanice, jejichž příkladem je navrhovaná stanice společnosti Bigelow Aerospace.[3]
Boeing CST-100 Starliner | |
---|---|
Boeing Starliner na misi OFT-2 při příletu k ISS. | |
Základní údaje | |
Výrobce | Boeing |
Země původu | USA USA |
Provozovatel | Boeing |
Použití | Pilotované lety ke stanici ISS |
Technické specifikace | |
Typ | kosmická loď k přepravě posádky |
Nosná raketa | Atlas V |
Kapacita posádky | až 7 astronautů |
Délka | 5,03 m |
Průměr | 4,56 m |
Objem | 11 m³ |
Výrobní specifikace | |
Stav | testování |
Vyrobeno | 3 |
Vypuštěno | 2 (+1 Pad Abort test) |
První start | 20. prosince 2019 (bez posádky) |
Navenek je podobná lodi Orion (MPCV), kosmické lodi vyvíjené pro NASA společností Lockheed Martin.[4] Je větší než velitelský modul Apolla, ale o něco menší než Orion.[5] Loď má nést až sedmičlennou posádku, kvůli omezené kapacitě amerického segmentu ISS však bude dopravovat spíše čtyřčlennou posádku a omezené množství zásob.[6] Na oběžné dráze připojená ke stanici bude moci zůstat sedm měsíců, koncipována je jako znovupoužitelná s životností 10 letů.[6]
V první fázi programu CCDev, roku 2010, dostal Boeing od NASA 18 miliónů dolarů na předběžný návrh lodi.[7] Ve druhé fázi, roku 2011, Boeing získal 93 miliónů na další vývoj. Kromě CST-100 má NASA k dispozici i loď Dragon 2 konkurenční společnosti SpaceX.[8]
CST-100 má být uzpůsobena k vynášení různými nosiči, a sice nosnými raketami Atlas V, Delta IV a Falcon 9.[6][9] Pro první start zvolil Boeing raketu Atlas V.[10]