Blšanka
řeka, přítok Ohře From Wikipedia, the free encyclopedia
Blšanka (dříve též Zlatý potok, německy Goldbach) je řeka v Česku, pravostranný přítok Ohře. Protéká chmelařskou oblastí s velmi nízkým úhrnem srážek (průměrně 450–500 mm za rok). Plaveniny dodávají Blšance charakteristické červenohnědé zbarvení. Rozloha povodí činí 482,74 km²[1].
| Blšanka | |
|---|---|
 Blšanka u Liběšovic | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 50,8 km |
| Plocha povodí | 482,74 km² |
| Průměrný průtok | u ústí 1,05 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-13-03-043 |
| Pramen | |
| Doupovské hory 50°11′11,22″ s. š., 13°12′39,25″ v. d. okolo 685 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Ohře 50°19′6″ s. š., 13°36′34″ v. d. | |
| Protéká | |
 Česko (Karlovarský kraj, Ústecký kraj – Lubenec, Kryry, Blšany, Měcholupy) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blšanka pramení v Doupovských horách na území vojenského újezdu Hradiště v nadmořské výšce okolo 685 m. Protéká obcemi Lubenec, Kryry, Očihov, Blšany, Libořice, Měcholupy a Holedeč a ústí do Ohře východně od Žatce. Dolní tok Blšanky je široký 5–10 m, má hlinitopísčité dno a vysoké svislé hlinité břehy, doprovázené pásem vzrostlé vegetace. V průběhu toku se střídají přírodě blízké a uměle upravené úseky. Plochá údolní niva je využívána pro pěstování chmele. Mezi Měcholupy a Holedečí má Blšanka větší spád, dno je zde kamenité s četnými peřejemi.
Větší přítoky
levý/pravý, k ústí
- Libkovický potok (P)
- Struhařský potok (P)
- Ležecký potok (P)
- Mlýnecký potok (L)
- Podhora (L)
- Podvinecký potok (P)
- Očihovecký potok (P)
- Valovský potok (L)
- Černocký potok (P)
- Želečský potok (P)
- Klučecký potok (P)
- Radičeveská strouha (L)
- Liběšický potok (P)
Již od roku 1905 je v Holedeči sledován vodní stav, v roce 1969 zde byla zřízena limnigrafická stanice. Maximální vodní stavy a průtoky jsou většinou zaznamenány v březnu (jarní tání sněhu, doprovázené srážkami), podružné maximum se někdy vyskytuje v letním období. Blšanka se vyznačuje velmi nízkými hodnotami odtokového součinitele a specifického odtoku. Během období měření byly v Holedeči zaznamenány extrémní průtoky, kdy vodní hladina vystoupala do výšky 280 cm (1956) a 232 cm (1920). Naopak v letech 1906, 1907, 1911, 1935, 1953, 1965 a 2007 byla Blšanka i několik měsíců zcela vyschlá. Vodočet s aktuálním měřením vodních stavů a průtoků je v obci Kryry [2].
Průměrné měsíční průtoky Blšanky (m³/s) ve stanici Stránky:[3]
Povodně
Povodeň v roce 1872
Extrémní povodeň byla na Blšance zaznamenána v květnu roku 1872. Přívalový déšť a následná blesková povodeň způsobila v povodí Blšanky protržení několika rybníků a velké ztráty na lidských životech. [4]
Povodeň v roce 2013
9. a 10. června 2013 se Blšanka rozvodnila po přívalových deštích. Voda zaplavila mnoho domů v Lubenci, Kryrech, Libořicích a dalších sídlech. v Lubenci hrozilo protržení rybníků. Vodní stav na vodočtu Stránky byl 270 cm a průtok přes 70 m³/s. [5]
Plaveniny
Od roku 1995 probíhá v Holedeči také pravidelné sledování plavenin. Většina plavenin odteče během několika dní v roce při povodňových událostech. Odnos plavenin v jednotlivých letech kolísá. Zatímco ve vodném roce 1995 proteklo Holedečí skoro 7000 tun plavenin, v suchém roce 1998 byl odtok plavenin pouze 293 tuny. Nejvyšší hodnoty kalnosti (koncentrace plavenin) jsou zaznamenány v letním období po intenzivních přívalových srážkách. Červenohnědé zbarvení plavenin je způsobeno vysokým obsahem sloučenin železa v půdách na zvětralinách permských hornin.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
