![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/France%252C_20_francs_1851_and_5_francs_1850%252C_Second_Republic.jpg/640px-France%252C_20_francs_1851_and_5_francs_1850%252C_Second_Republic.jpg&w=640&q=50)
Bimetalismus
From Wikipedia, the free encyclopedia
Bimetalismus je v ekonomii měnový standard při kterém hodnota měnové jednotky může být vyjádřena buď určitým množstvím zlata nebo určitým množstvím stříbra. Poměr hodnot těchto dvou kovů je pevně stanoven zákonem.[1] Další měnové standardy jsou monometalismus, kdy je hodnota měny vyjádřena jedním kovem (obvykle zlato nebo stříbro) a trimetalismus, kdy jsou používány tři kovy (zlato, stříbro, měď).[2]
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/France%2C_20_francs_1851_and_5_francs_1850%2C_Second_Republic.jpg/640px-France%2C_20_francs_1851_and_5_francs_1850%2C_Second_Republic.jpg)
V ekonomické historii se největší diskuze o jeho užívání vedly ve Spojených státech koncem 19. století, neboť ty disponovaly v té době velkými zdroji jak zlata, tak stříbra.
Tento měnový systém může být nestabilní, často přechází v monometalismus.[3] Vzhledem ke kolísání tržní ceny používaných kovů, kov s tržní hodnotou vyšší než jeho hodnota v měně je častěji používán jako kov a je stahován z oběhu jako měna (Greshamův zákon). Ve Spojených státech se toto se přihodilo v průběhu 19. století a z oficiálního bimetalického standardu se stal fakticky stříbrný standard.[zdroj?] Na druhou stranu v Latinské monetární unii při poklesu ceny stříbra obchodníci preferovali platbu ve zlatých mincích a systém de-facto přešel na zlatý standard.[4]