![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Bergmanns_rule%252C_pinguins.png/640px-Bergmanns_rule%252C_pinguins.png&w=640&q=50)
Bergmannovo pravidlo
evolučně biologické pravidlo / From Wikipedia, the free encyclopedia
Bergmannovo pravidlo je biologické adaptační pravidlo, které říká, že teplokrevní (endotermní) živočichové v teplých oblastech – blíže rovníku, dosahují rozměrů menších než jejich příbuzní v oblastech s chladným podnebím – ve vyšších zeměpisných šířkách. Ve studených oblastech se totiž vyplatí mít malý poměr povrchu k objemu, aby nedocházelo ke ztrátám tepla. Velké těleso má tento poměr menší.[2]
![Bergnamovo, pravidlo, zeměkoule, tučňáci](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Bergmanns_rule%2C_pinguins.png/640px-Bergmanns_rule%2C_pinguins.png)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Song_Sparrow-27527-2.jpg/640px-Song_Sparrow-27527-2.jpg)
Tuto poučku vyslovil v roce 1847 německý vědec Christian Bergmann.
Nicméně Bergmanovo pravidlo není absolutně platné, protože vyjadřuje statistický trend přírody (tj. platí ve většině případů).[1] Bergmannovo pravidlo popisuje pouze celkovou velikost zvířat, ale nezahrnuje části těla jako Allenovo pravidlo říkající, že teplokrevní (endotermní) živočichové v oblastech s chladnějším podnebím – ve vyšších zeměpisných šířkách, budou mít kratší a silnější končetiny. Obě pravidla platí u endotermů obecně. U hmyzu ale různé druhy téhož rodu na zeměpisnou šířku mohou reagovat způsobem nepředvídatelným.[2]
V souvislosti s globálním oteplováním by se podle Bergmannova pravidla dalo předpokládat, že průměrná velikost živočichů obývající oblasti s rostoucími teplotami se bude zmenšovat. I když u řady živočichů skutečně byla zaznamenána snižující se velikost, bývá spíše dávána do souvislosti s fenotypovou plasticitou než s geneticky řízenou adaptací.[3][4]