Babočka kopřivová
druh hmyzu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Babočka kopřivová (Aglais urticae (Linné, 1758), synonymum: Papilio urticae Linné, 1758, Nymphalis urticae (Linné, 1758),[1] ve starší české literatuře babočka žahavková[2]) je druh motýla z rodu baboček, patřících do čeledi babočkovitých (Nymphalidae). Druhové jméno dostal podle živné rostliny housenek – kopřivy dvoudomé (Urtica dioica).
Babočka kopřivová | |
---|---|
Babočka kopřivová | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
Řád | motýli (Lepidoptera) |
Podřád | Glossata |
Čeleď | babočkovití (Nymphalidae) |
Podčeleď | babočky (Nymphalinae) |
Rod | babočka (Aglais) Dalman, 1816 |
Binomické jméno | |
Aglais urticae (Linné, 1758) | |
Poddruhy[1] | |
| |
Synonyma | |
Nymphalis urticae (Linné, 1758)[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jde o jednoho z nejhojnějších motýlů,[3] který se vyskytuje v celé Evropě, přes Rusko, Asii po Japonsko,[4] od nížin až po vysoké hory. Létá od března do října.[5] Není vázaný na žádný konkrétní typ stanoviště, a tak jej lze nalézt v zahradách a parcích, na okrajích lesů a luk, v příbřežní vegetaci, vzácní nebývají ani ve velkých městech.[3]
Nepatří mezi velké motýly, protože délka předních křídel je 23 až 30 mm.[6] Křídla mají typickou oranžovo-červenou barvu s černými skvrnami, především na okraji předních křídel. Dolní okraje křídel jsou lemovány modrými skvrnami na černém pozadí. Od podobné babočky jilmové se liší bílou skvrnou na předním okraji křídel u jejich špičky, což umožňuje jejich snadné vzájemné rozlišení.
Jde o dvou (ve střední Evropě) až třígenerační, solitérně žijící druh s otevřenými populacemi. Poslední generace těchto motýlů je hojnější[7] a přezimovává; na jaře opět založí další generaci. Přestože jsou jedinci geneticky velmi rozmanití, není mezi nimi v rámci Evropy podstatný rozdíl. Pouze populace ze Sardinie a Korsiky bývá někdy považována za samostatný druh Aglais ichnusa.[4]