Babice nad Svitavou (železniční zastávka)
železniční zastávka From Wikipedia, the free encyclopedia
Babice nad Svitavou jsou železniční zastávka ve stejnojmenné obci v okrese Brno-venkov. Leží v km 168,640 železniční trati Brno – Česká Třebová mezi stanicemi Brno-Maloměřice a Adamov.[1]
| Babice nad Svitavou | |
|---|---|
_1.jpg) | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Obec | Babice nad Svitavou |
| Souřadnice | 49°16′35,92″ s. š., 16°40′22,84″ v. d. |
  Babice nad Svitavou | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 330357[1] |
| Trať | Brno – Česká Třebová |
| Nadmořská výška | 240[1] m n. m. |
| V provozu od | 1886 |
| Dopravní koleje | 2 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Poznámky | označovač jízdenek |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trať z Brna do České Třebové byla zprovozněna v roce 1849, mezilehlé zastávky ale byly stavěny až po nárůstu osobní dopravy.[2] Společnost státní dráhy (StEG) zřídila zastávku v roce 1886 (jiný zdroj uvádí 1892[3]) pro dělníky, kteří dojížděli do Brna.[4] Vlak zde zpočátku zastavoval jen dvakrát v týdnu.[3] Zastávka byla vybudována v hlubokém a zalesněném údolí řeky Svitavy, 1,5 km západně od obce a 170 výškových metrů níže pod obcí. V roce 1912 byla v zastávce postavena dřevěná veranda. Všechny osobní vlaky v zastávce zastavovaly až od roku 1914.[4] Původní název zastávky Babitz-Adamsthal (od roku 1890 Babitz) byl v roce 1918 změněn na Babice a v roce 1938 na Babice u Brna. Ten se používal do roku 1961, kdy byl změněn na Babice nad Svitavou.[1][3] V roce 1909 byla StEG znárodněna a novým majitelem dráhy byly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB). V letech 1972–1974 byl přeložen traťový oblouk v souvislosti se snesením nedalekého Blanenského tunelu č. 5 a dřevěná čekárna byla odstraněna. V roce 1975 byla Železničním stavitelstvím Brno postavena nová výpravní budova.[4]
Zastávkou prochází I. železniční koridor. V letech 1992–1998 byla trať modernizována a elektrizována. V roce 2022 prošla zastávka rekonstrukcí.[5]
V zastávce jsou dvě jednostranná nástupiště s délkou 170 m a výškou nástupištní hrany 500 mm nad temenem kolejnice. Přístup na nástupiště je bezbariérový.[6] Cestující jsou informováni o jízdách vlaků pomocí odjezdové tabule a rozhlasu.[7]
Přibližně v místě bývalé dřevěné čekárny byla v roce 1975 postavena nová výpravní budova, kterou projektoval Vlasta Douša z brněnského střediska Státního ústavu dopravního projektování (SÚDOP). Hranolová čtyřpodlažní budova je postavena ve strmém náspu. Průčelí jsou členěna pouze okenními a dveřními osami a ke kolejovému průčelí je přistavěn dlouhý otevřený přístřešek. Fasáda je hladká břizolitová. V první nadzemním podlaží, které je v úrovni kolejí, byla vstupní hala s čekárnou s dlažbou z bíloveckého mramoru, kancelář s prodejnou jízdenek, sklad spěšnin a zavazadel a sociální zařízení. V druhém nadzemním podlaží byly dva služební byty. V prvním podzemním podlaží byly vybavené prostory pro dělníky traťové služby. Ve druhém podzemním podlaží byly umístěny sklepy a technické zařízení budovy.[4] V rámci modernizace I. železničního koridoru byla budova upravena pro umístění technologického zařízení.
U koleje č. 2 je otevřený přístřešek.[7]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
