Býčí skála
jeskyně v Moravském krasu From Wikipedia, the free encyclopedia
jeskyně v Moravském krasu From Wikipedia, the free encyclopedia
Býčí skála (německy Stierfelsen[1]) je jeskyně nacházející se ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Spolu s Barovou (Sobolovou) jeskyní a Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přesahující 18 kilometrů.
Býčí skála | |
---|---|
Skalní stěna nad vstupem do jeskyně Býčí skála | |
Údaje o jeskyni | |
Stát | Česko |
Místo | Habrůvka |
Zeměpisné souřadnice | 49°18′26,86″ s. š., 16°41′41,22″ v. d. |
Památkový status | kulturní památka |
Kód památky | 26543/7-447 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Býčí skála | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vstupní část jeskyně byla navštěvována lidmi postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné-halštatské, laténské, římské, slovanské, obdobně i ve středověku a novověku. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník Zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císaře Františka I. a jeho ženy Marie Terezy. Jeskyni také v letech 1792, 1797, 1801 a 1804 navštívil majitel zdejšího panství Jan I. z Lichtenštejna.[2]
Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Mezi nejvýznamnější objevy patří soška bronzového býčka, kterou objevili bratranci Felklovi o dva roky později.[3]
V dalších letech pak učinil doktor Wankel nález Halštatského pohřbu. Na dně Předsíně bylo v roce 1872 nalezeno více než 40 koster a množství předmětů ze starší doby železné (halštatské).[4] Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. V otázce, co bylo příčinou takto uložených ostatků, nenalezli archeologové ani historici shodu. Někteří tvrdí, že těla nalezených patřila do výpravy kupecké karavany, ostatní se domnívají, že se jednalo o rituální pohřeb velmože, s patřičnou obětní skupinou.[5][6] Podle revizního výzkumu z roku 2020, který provedl tým pod vedením Martina Golce z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, šlo o dlouhodobě fungující pohřebiště halštatských elit z let 575 až 450 př. n. l., nikoliv o jednorázově usmrcený vyšší počet osob.[7]
Prostor jeskyně byl patrně využíván jako jeskynní svatyně. Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské obřady a rituály, čemuž nasvědčuje široké spektrum nalezených obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a „symbolického“ usmrcování velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením. Obdobně i nález kovárny, organické součásti svatyně, poukazuje na náboženský proces. Wanklův nález souboru není ojedinělým nálezem v popisované jeskyni.
V roce 1920 byl vyčerpán Šenkův sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka.[8] Ke konci druhé světové války začali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně budovat podzemní továrnu. Tu sice nestihli dokončit, stavebními pracemi ale došlo k nenávratnému poškození.[9]
Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova jeskyně a Májové jeskyně a dále v 80. letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán Jedovnický potok od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou.
V roce 2011 se v okolí Býčí skály natáčela pohádka Sněžný drak[10] a v roce 2015 v prostorách jeskyně také pohádka Korunní princ.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.