český baletní mistr a choreograf From Wikipedia, the free encyclopedia
Augustin Berger, vl. jménem Ratzesberger (12. srpna 1861 Boskovice[1] – 1. června 1945 Praha), byl český tanečník, baletní mistr, choreograf a pedagog.
Augustin Berger | |
---|---|
Augustin Berger | |
Rodné jméno | Augustin Ratzesberger |
Narození | 12. srpna 1861 Boskovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 1. června 1945 (ve věku 83 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | česká |
Povolání | tanečník a choreograf |
Manžel(ka) | Giulietta Bergerová |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Augustin Berger se narodil v rodině boskovického obuvníka Jana Ratzersbergera a jeho manželky Marie Anny, rozené Slezákové. Pokřtěn byl jako Augustin Karel Ratzersberger. Jméno bylo úředně změněno na August Berger v roce 1924.[1] Studoval na reálném gymnáziu, ale nakonec se vyučil xylografem.
Již jako dvanáctiletý se objevil na jevišti v roli Pikolíka ve frašce Tricot a Cakolet, kterou režíroval František Kolár. Zanedlouho působil taktéž v neméně populárním Flikovi a Flokovi.[2] Školil se u akrobata Conradiho-Lišky, mima Barbariniho, baletní mistryně Prozatímního divadla M. Hentzové a tanečního mistra G. Martiniho. V jeho pražském salonu Teatro salone Italiano také tančil kolem roku 1872. Následně působil s Martinim ve Švédsku a celkem šest let i v dalších zemích.[3]
V roce 1878 nastoupil jako taneční sólista do Stavovského divadla. O tři roky později získal angažmá u francouzské společnosti „Mouche d'or“ a absolvoval s ní turné v Paříži a Toulouse. Při cestě do Itálie byl angažován jako sólový tanečník v Theatro dal Verme v Miláně.
V roce 1883 byl angažován ředitelem F. A. Šubrtem do pražského Národního divadla. V roce 1884 se zde stal baletním mistrem, když vystřídal V. Reisingera. Působil zde do roku 1900, kdy odešel do Drážďan jako baletní mistr a choreograf (až do roku 1910) a následně strávil dva roky ve Varšavě. Do Národního divadla se vrátil v roce 1912 a setrval zde až do roku 1923. Za dobu působení v Národním divadle připravil na 220 choreografií pro inscenace baletu a opery. Rovněž poskytoval pohybovou nebo taneční spolupráci pro více než 30 inscenací činohry.[4]
Po konfliktu se šéfem činohry K. H. Hilarem odešel z divadla[5] a v roce 1923 byl angažován do Metropolitní opery v New Yorku. V roce 1932 zde činnost ukončil ze zdravotních důvodů.[6]
Jako choreograf byl zván ke spolupráci také do dalších českých a evropských měst (např. Olomouc, Vídeň, Berlín, Londýn, Miláno, Varšava).
Byl zakladatelem baletní školy při Národním divadle v Praze. K jeho žákům patřili např. Anna Korecká, Zdeňka Zabylová a Ivo Váňa Psota.[7]
Jeho manželkou byla primabalerína ND Giulietta Paltrinieri (1866–1889),[8] představitelka postromantické italské baletní školy.[9]
Je pochován spolu s manželkou na pražských Olšanských hřbitovech.[10]
Od roku 2011 má v rodné obci Boskovice na Masarykově náměstí pamětní desku.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.