český astronom, fotograf, lyžař a tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Artur Kraus (též Arthur nebo Artuš, 2. srpna 1854 Pardubice[1] – 21. března 1930 Pardubice[2][3]) byl český podnikatel, popularizátor astronomie, průkopník sportu a technických novinek. V Pardubicích založil první českou, veřejnosti přístupnou Lidovou hvězdárnu, která fungovala v letech 1912–1931.
| Artur Kraus | |
|---|---|
 Artur Kraus | |
| Narození | 2. srpna 1854 Pardubice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. března 1930 (ve věku 75 let) Pardubice  Československo |
| Místo pohřbení | Centrální hřbitov v Pardubicích |
| Povolání | astronom, fotograf, tenista a organizátor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v rodině podnikatele a prvního pardubického poštmistra Josefa Krause (1810–1892). Ten později podnikal v cukrovarnictví a v roce 1867 byl krátce starostou města Pardubic. Roku 1875 mu byl udělen čestný titul šlechtic (Edler von). Po smrti bratra Josefa Krause, Alfreda Krause (1824–1909), místodržitele Království Českého, přešel baronský titul na Artura Krause.[4]
Artur Kraus začal studovat na pardubické vyšší reálné škole, ale studium po dvou letech přerušil. Odjel studovat do Francie, kde se stal žákem Camille Flammariona, astronoma a popularizátora vědy. Po návratu žil v Pardubicích, kde se stal veřejně známým svými aktivitami (viz níže).
Byl na svůj šlechtický titul velmi hrdý a těžce nesl, když po vzniku Československa bylo užívání těchto titulů zrušeno.[5]
Zemřel svobodný a jeho rod tím vymřel.[5] Pohřben je v rodinné novogotické kaplové hrobce na Centrálním hřbitově v Pardubicích[6].
Studium u Camille Flammariona jej ovlivnilo na celý život. Astronomie byla jeho hlavní zálibou. V roce 1895 si pronajal horní patro věže pardubického zámku, kde si zřídil observatoř.
V roce 1912 otevřel ve svém domě čp. 62 "Na Staré poště" Lidovou hvězdárnu, což byla první lidová hvězdárna v Čechách. Hvězdárna byla vybavena refraktorem Merz 160/1790, který byl vyroben firmou G. & S. Merz v Mnichově. Dalekohled byl umístěn na paralaktické montáži na terase domu. K dalšímu vybavení hvězdárny patřil Zeissův protuberanční spektroskop, hranolový průchodový stroj (pasážník), astronomické hodiny s kompenzovaným vteřinovým kyvadlem. Asistentkou hvězdárny byla slečna Gabrielová.
Hvězdárna měla několikerý účel:
Přibližně v letech 1914–1915 si baron Kraus začal dopisovat s pražskými kolegy, kteří usilovali o založení České astronomické společnosti. V době války ale členové pražského Astronomického kroužku spolupracovali s Maffií a jejich spolková činnost byla policií bedlivě sledována. Stanovy společnosti však byly schváleny výnosem C. a k. místodržitelství ze dne 21. září 1917. O úspěšný průběh tohoto schválení se zasloužil právě baron Kraus.[10]
Po Krausově smrti nabídla rodina lidovou hvězdárnu městu Pardubice. To ale nabídku odmítlo. Většinu vybavení hvězdárny pak v roce 1931 získala Česká astronomická společnost. Zbývající část darovala slečna Anna Gabrielová v roce 1939 pardubickému reálnému gymnáziu.[11]
Dalekohled Merz byl umístěn v západní kopuli Štefánikovy lidové hvězdárny v Praze na Petříně. Na jaře 1960 byl dalekohled zapůjčen do hvězdárny v Úpici, později byl převeden do majetku této hvězdárny.[12]
Mimo astronomii bylo jeho zálibou letectví. Zabýval se pokusy s letadlem s mávavými křídly, poháněným lidskou silou. Pozoroval ptáky, prováděl výpočty, dopisoval si údajně i s Otto Lilienthalem. První model své Ornitoptéry postavil na pardubickém zámku. Protože letadlo neprošlo dveřmi, bylo nutno probourat zeď. Následně Kraus vyskočil otvorem do zámeckého příkopu. Tento první let skončil pádem a zničením letounu. Pilot vyvázl bez zranění, protože křídla fungovala jako padák. Se druhým modelem letounu pak experimentoval v okolí zámku a na svazích Kunětické hory. Létat se mu ale nepodařilo, pouze provedl několik dlouhých "skoků". Poté dalších pokusů zanechal.[13]
Byl přítelem průkopníka letectví Jana Kašpara a spolupracoval při prvních leteckých pokusech v Pardubicích.[3][14] Přestože upřednostňoval bezmotorové létání – údajně prohlásil: Není umění dát se tahat motorem[15] – aktivně se účastnil leteckých pokusů Jana Kašpara a Evžena Čiháka. Podle platných rakouských zákonů musel mít každý pilot svého "ředitele letů". Tuto funkci právě Kraus pro oba letce bez nároku na honorář vykonával.
Na zahradě svého domu zřídil v roce 1892 tenisový kurt. V roce 1896 přeložil z angličtiny a vydal tiskem pravidla tenisu.[16] Ve dnech 30. a 31. července 1896 uspořádal na svém dvorci turnaj O mistrovství města Pardubic v Lawn-Tennisu. Turnaje se zúčastnilo devět hráčů: poručík Hora, poručík baron de Lago, nadporučík hrabě Mensdorf, nadporučík hrabě Puthon, princ Hohenlohe a pánové Hoblík, Mühlberger, Kolář a Kraus. Vítězem se stal poručík baron de Lago. Obdržel hvězdu s nápisem Mistr Lawn-Tennisu král. kom. města Pardubic 1896, která byla ozdobena českými granáty.
Jako příznivec cyklistiky byl čestným ředitelem cyklistického závodu na trati Pardubice-Chrudim-Heřmanův Městec-Pardubice dne 10. srpna 1913.[17][18]
V roce 1895 si nechal poslat z Norska pár lyží. Trénoval pak běh na lyžích v okolí pardubického zámku a později v okolí Kunětické hory.
Artur Kraus byl nadšencem pro vše nové. Byl majitelem prvního motocyklu v Čechách. Stroj značky Hildebrand & Wolfmüller zakoupil v roce 1895. Dnes je tento motocykl vystaven v expozici motocyklů v Národním technickém muzeu v Praze.[19]
Vlastnil první psací stroj v Pardubicích.
Byl jedním z prvních fotografických amatérů v Pardubicích.
Byl členem sboru dobrovolných hasičů, k jehož zakladatelům patřil Arturův otec Josef.
pod pseudonymem Carchesius:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
