![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Venous_and_arterial_blood_rotated_and_cropped.jpg/640px-Venous_and_arterial_blood_rotated_and_cropped.jpg&w=640&q=50)
Arteriální krev
okysličená krev cirkulující tepnami ve velkém krevním oběhu a v malém naopak žílami / From Wikipedia, the free encyclopedia
Arteriální nebo tepenná krev je krev cirkulující tepnami ve velkém krevním oběhu a v malém naopak žílami. Od venózní (tj. žilní) krve se liší tím, že je zbavená oxidu uhličitého a také je okysličená, čímž dodává do tkání, pro organismus nezbytný, kyslík. Arteriální krev vzniká tak, že se venózní krev v plicích nasytí kyslíkem a již okysličená krev se následně vrátí plicními žilami přes levou srdeční předsíň do levé srdeční komory, odkud potom putuje do srdečnice a jejich větví, které rozvádí arteriální krev po celém těle. Kyslík z ní přijímají jednotlivé tkáně, přičemž dochází k jeho ztrátě a místo toho se krev sytí oxidem uhličitým, čímž se stává opět krví venózní, která se skrze žilní systém navrací zpět do malého krevního oběhu.[1][2]
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Venous_and_arterial_blood_rotated_and_cropped.jpg/640px-Venous_and_arterial_blood_rotated_and_cropped.jpg)
Krev z artérií se také odlišuje svým specifickým odstínem, který je výrazně šarlatový, což je způsobeno vysokou koncentrací kyslíku v hemoglobinu.[2][3]
Parciální tlak kyslíku (pO2) v arteriální krvi se pohybuje mezi 9,9-14,4 kPa a přibližná hodnota pH je 7,35-7,45.[4][5]