evropská nosná raketa From Wikipedia, the free encyclopedia
Ariane 6 je nosná raketa vyvíjená společností ArianeGroup pro Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Je součástí série kosmických nosných raket Ariane a má nahradit typ Ariane 5. Jako středně těžký nosič srovnatelný s raketou Atlas V nebo Falcon Heavy má být schopna dopravit náklad až na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Raketa poprvé odstartovala 9. července 2024.
| Ariane 6 | |
|---|---|
 Navrhované varianty Ariane 6: A62 (vlevo) a A64 (vpravo) | |
| Země původu |  Evropa |
| Rodina raket | Ariane |
| Výrobce | ArianeGroup |
| Účel | středně těžká nosná raketa |
| Rozměry | |
| Výška | 63 m |
| Průměr | 5,4 m |
| Hmotnost | 530 000 - 860 000 kg |
| Nosnost | |
| na LEO | A64: 20 000 kg A62: 10 350 kg |
| na GTO | A64: 12 000 kg A62: 4 500 kg |
| Únikovou rychlost | A64: 8 500 kg (translunární) A62: 3 000 kg (translunární) |
| Historie startů | |
| Status | v provozu |
| Kosmodrom | Guyanské kosmické centrum |
| Celkem startů | 1 |
| Úspěšné starty | 1 |
| První start | 9. července 2024 |
| Pomocné motory – P120C | |
| Počet | 2 (A62) nebo 4 (A64) |
| Tah | 4 500 kN |
| Palivo | HTPB, ChA, Al |
| První stupeň – centrální stupeň | |
| Motor | Vulcain 2.1 |
| Tah | 1 370 kN |
| Palivo | LH2 / LOX |
| Druhý stupeň – druhý stupeň | |
| Motor | Vinci |
| Tah | 180 kN |
| Palivo | LH2 / LOX |
Oproti Ariane 5 by měla být při pravidelném provozu o polovinu levnější a umožňovat dvakrát vyšší frekvenci startů.[1]
Ariane 6 má dva raketové stupně, oba jsou poháněné motory na kapalný vodík a kapalný kyslík. První stupeň je vybaven vylepšenou verzí motoru Vulcain, který již byl použit na Ariane 5, který hoří od začátku letu a má vynést raketu za deset minut do výšky asi 100 kilometrů.[1] Druhý stupeň má nově navržený motor Vinci, který má být schopen dopravit náklad na různé oběžné dráhy v rámci jednoho letu. Většinu počátečního tahu při startu zajišťují raketové boostery P120 na tuhé palivo připojené k prvnímu stupni.
Závěrečný návrh rakety byl vybrán ESA v prosinci 2014. První zkušební let byl původně plánován na rok 2020 a několikrát odložen,[2] podle odhadu z podzimu 2022 k němu mělo dojít ve 4. čtvrtletí 2023,[3] pak byl tento termín posunut na červen 2024.[4] V květnu 2024 pak ESA upřesnila, že se pro premiéru nové rakety počítá s prvními dvěma týdny července 2024.[5] První start proběhl 9. července 2024.[6]
Raketa by měla vynášet mj. satelity systému Galileo, [7] třetí generace série satelitů Meteosat[8] nebo sondu Plato.[9] Při prvním letu bylo vypuštěno 9 minisatelitů CubeSat.[6]
Na vývoji rakety se podílela i česká firma Aerotech Czech,[10] která vyrábí součásti palivového systému rakety.[11][12] Další česká firma, která se podílí na výrobě dílů pro raketu je klatovská ATC Space. [13]V jejich závodě probíhá výroba hliníkových částí plášťů pomocných urychlovacích motorů P120. Jedná se o spodní prstenec s úchytem k centrálnímu stupni a vrchní prstenec se skosenou hranou[14]. Dále se zde vyrábějí některé hliníkové díly na centrální stupeň nosiče. Na pozemním segmentu je osazen deflektor spalin, což je rozměrná ocelová konstrukce o hmotnosti 650 tun, která má za úkol odvádět spaliny od startující rakety. Výrobu deflektoru provedla firma MCE Slaný[15]. V roce 2021 byly realizovány testy spodní nosné části pomocných motorů ve zkušebnách Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze Letňanech.[16]
Vývoj rakety stál asi 3,9 mld. eur.[3]
Raketa má mít dvě varianty:
Zvažuje se také vylepšení Block 2, které by mělo spočívat ve vylepšení boosterů P120 a motorů Vinci, které by mělo umožnit zvýšit nosnost na LEO o 3 tuny.[3]
První, testovací let rakety se uskutečnil 9. července 2024 z Guyanské kosmické centrum ve Francouzské Guyaně. Vlastní start proběhl v pořádku a podařilo se také vypustit devět malých satelitů CubeSat.[6] Jedním z vypuštěných CubeSatů byla i slovenská družice GRBBeta[17] slovenské soukromé společnosti Spacemanic. Náklad byl tvořen také vědeckými experimenty, které byly pevně spojeny s druhým stupněm nosiče. Například YPSat byl vyvinut studenty a jeho úkolem bylo vyfotit a natočit odhození aerodynamického krytu a pak vypouštění jednotlivých CubeSatů. Poslední část nákladu tvořila dvě experimentální návratová pouzdra, která měla ověřit nové technologie.
Po sérii testů se však nepodařilo obnovit provoz pomocné jednotky APU,[18] která se stará o správné zásobování motoru horního stupně palivem.[19] Proto nemohl být tento stupeň naveden k zániku v atmosféře (cílem tohoto manévru mělo být snížení množství existujícího kosmického smetí na zemské oběžné dráze). Bylo zrušeno také vypuštění dvou návratových pouzder.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
