Vliv člověka na životní prostředí nebo antropogenní vliv na životní prostředí jsou změny v životním prostředí ,[3] ekosystémech , biodiverzitě a přírodních zdrojích [4] [5] způsobené přímo nebo nepřímo člověkem , jako jsou globální oteplování ,[3] [6] environmentální degradace (např. okyselování oceánů ),[3] [7] hromadné vymírání organizmů, ztráta biodiverzity [8] [9] [10] [11] mimo jiné.
Úroveň oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 400 000 let (diagram od NASA )
Zemědělská monokultura neudrží vodu a způsobuje odplavování a erozi zemědělské půdy . Chemická hnojiva , pesticidy , herbicidy , fungicidy , insekticidy a rodenticidy mají dalekosáhlé následky na kvalitu a vlastnosti půdy, podzemních vod a vodních toků, množství živočichů a rostlin; viz degradace půd , půdní biologie
Povrchové dolování kompletně odstraní přirozenou krajinu: viz těžební průmysl a životní prostředí
Skládka netříděného odpadu
Odlesňování deštného pralesa za účelem rozšiřování zemědělských ploch
Odpadem znečištěný oceán je zanešen mikroplasty , jež jsou pozřeny organizmy a rybami, které jsou loveny k potravě pro člověka
Spalováním fosilních paliv a dalšími aktivitami člověk zvýšil koncentraci uxidu uhličitého v atmosféře na nejvyšší míru za posledních 800 000[1] až 20 milionů let,[2] čímž způsobuje změnu klimatu a globální oteplování .
Narovnávání řek a inženýrská úprava koryt zabraňuje přirozeným meandrům , snižuje množství vody zadržené v krajině a zrychluje její odtok, čímž zesiluje nárazovou intenzitu sucha i záplav.
Vybetonované plochy bez opatření pro vsakování vody jsou bariérou pro koloběh vody .
Člověkem vytvořené prostředí
Člověkem jsou zásadně ovlivněny všechny krajinné sféry Země (zejm. hydrosféra , atmosféra , biosféra či pedosféra ). S termínem antropogenní se proto lze nejčastěji setkat ve vědních oborech, které mají vazbu na životní prostředí, jako jsou např. ekologie , environmentalistika , geografie , biologie , chemie a mnohé další.