Antonín Wiehl (26. dubna 1846 Plasy[2] – 4. listopadu[3] 1910 Praha[4]) byl český architekt, stavitel, muzejní pracovník, konzervátor památkové péče a mecenáš. Náleží ke generaci Národního divadla a k vůdčím osobnostem novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Již za svého života byl uznáván za autora obnovené české renesance.[5][6] V Komisi pro soupis památek Prahy[7][8] spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.
Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Antonín Wiehl |
---|
Antonín Wiehl |
Narození | 26. dubna 1846 Plasy Rakouské císařství Rakouské císařství |
---|
Úmrtí | 3. listopadu 1910 (ve věku 64 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
---|
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
---|
Národnost | česká |
---|
Vzdělání | Polytechnický ústav Království českého (České vysoké učení technické v Praze) |
---|
Povolání | architekt, stavitel, památkář, mecenáš |
---|
Hnutí | neorenesance |
---|
Významná díla | Wiehlův dům, rekonstrukce Novoměstské radnice, Slavín, Dům čp. 1035/I. v ulici Karolíny Světlé, Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici, Fara u sv. Petra v Praze, Vila Antonína Wiehla ve Smolnici, Dům Bohuslava Schnircha, Dům U Mladých Goliášů |
---|
Mecenáš | Josef Šebestián Daubek |
---|
Ovlivněný | Andrea Palladio, Josef Zítek, Josef Niklas, česká renesance 16. století |
---|
Vliv na | Osvald Polívka, Antonín Balšánek, Jan Koula, Jiří Stibral, Rudolf Kříženecký, Jan Zeyer, Rudolf Štech |
---|
Ocenění | 1. místo v 3. soutěži - Soutěžný návrh na Staroměstskou radnici v Praze (1908) |
---|
multimediální obsah na Commons |
Seznam děl v databázi Národní knihovny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít