![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f4/Lightmatter_gerenuk.jpg&w=640&q=50)
Antilopa žirafí
From Wikipedia, the free encyclopedia
Antilopa žirafí (Litocranius walleri), dříve zvaná též antilopa masajská, nebo domorodým názvem gerenuk[2] (pocházejícího ze somálského názvu garanuug, což a v doslovném překladu znamená žirafokrká),[3] je velká, ale štíhlá antilopa rozšířená v suchých, keři porostlých krajinách na území Džibuti, Etiopie, Keni, Somálska a Tanzanie.[4] Jedná se také o jediného představitele rodu Litocranius.[5]
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Gerenuks_in_Samburu.jpg/640px-Gerenuks_in_Samburu.jpg)
![]() | |
---|---|
![]() Samice | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
Podřád | přežvýkavci (Ruminautia) |
Čeleď | turovití (Bovidae) |
Podčeleď | pravé antilopy (Antilopinae) |
Rod | Litocranius Kohl, 1886 |
Binomické jméno | |
Litocranius walleri Brooke, 1879 | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dorůstá průměrné délky kolem 150 cm, samci jsou přitom větší než samice. Hmotnost u samců se pak pohybuje kolem 45 kg, zatímco u samic pouze kolem 30 kg. Je vysoká a štíhlá, s dlouhýma nohama. Jejím nejvýraznějším znakem je dlouhý krk (odtud český druhový název) a malá, zašpičatělá hlava s velkýma očima a ušima. Hřbet má tmavě hnědý, břicho světlé a ocas černý. Rohy dorůstající až 35 cm mají typický lyrovitý tvar[6] a nosí je pouze samci, kteří se od samic dále liší mohutnějším krkem a často tmavším zbarvením.
Antilopa žirafí dokáže získat potravu z vyšších stromů, než většina ostatních druhů antilop a gazel. Umožňuje jí to její neobvyklá krmící taktika, při které se postaví na zadní končetiny a natahuje přitom svůj dlouhý krk. Většinu potravy u ní tvoří traviny a listy, zvláště akácií a keřů rodu Commiphora nebo Premna, ale požírá též pupeny, květy nebo plody. Díky faktu, že je zcela nezávislá na vodě, kterou získává právě z potravy, dokáže přežít i ve velmi suchých lokalitách.
Páření může u tohoto druhu probíhat kdykoli během roku. Samice dosahují pohlavní dospělosti ve věku 1 roku, samci pak až v 1,5 roce. Samice je březí 7 měsíců a rodí jediné mládě, které po narození váží zhruba 3 kg. V přírodě se antilopa žirafí dožívá asi 8 let, v zajetí pak i více než 13 let.[7] V zoologických zahradách patří k nejchoulostivějším chovancům a je chována velmi zřídka.