česká šlechtična From Wikipedia, the free encyclopedia
Anna z Rožmberka (také Anna "Alžběta" z Rožmberka; 26. ledna 1530 – 16. prosince 1580 Jindřichův Hradec[1]), provdaná Anna Hradecká z Rožmberka byla česká šlechtična z poslední generace rodu Rožmberků.
Anna Hradecká z Rožmberka | |
---|---|
Narození | 26. ledna 1530 |
Úmrtí | 16. prosince 1580 (ve věku 50 let) Jindřichův Hradec Habsburská monarchie |
Nábož. vyznání | římskokatolické |
Choť | (1546) Jáchym z Hradce (1526–1565) |
Děti | Adam II. z Hradce |
Rodiče | Jošt III. z Rožmberka (1488–1539) a Bohunka ze Starhembergu († 1530) |
Příbuzní | nevlastní matka: Anna z Rogendorfu (asi 1500–1562) teta: Anna z Hradce (asi 1497–1570) strýc: Jindřich VII. z Rožmberka (1496–1526) tchán: Adam I. z Hradce (1494–1531) tchyně: Anna z Rožmitálu (1500–1563) švagr: Zachariáš z Hradce (1526/7–1589) nevlastní bratr: Vilém z Rožmberka (1535–1592) švagrová: Kateřina Brunšvická (1534–1559) švagrová: Žofie Braniborská z Hohenzollernu (1541–1564) švagrová: Anna Marie Bádenská (1562–1583) nevlastní sestra: Bohunka z Rožmberka (1536–1557) švagr: Jan IV. Popel z Lobkowicz nevlastní sestra: Eva z Rožmberka (1537–1592) švagr: Mikuláš Zrinský ze Serynu (asi 1508–1566) nevlastní bratr: Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) švagrová: Kateřina z Ludanic (asi 1567–1601) snacha: Kateřina z Montfortu (1566–1631) zeť: Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (1557–1604) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Narodila se v roce 1530 jako prvorozená dcera pozdějšího 9. vladaře domu rožmberského Jošta III. z Rožmberka (1488–1539) a jeho první manželky Bohunky (Vendelíny) ze Starhembergu († 1530), která den po porodu zemřela. Její kmotrou se stala sama česká královna Anna Jagellonská. Anninými nevlastními sourozenci byli nejvyšší purkrabí Českého království Vilém z Rožmberka (1535–1592) a poslední mužský člen rodu Petr Vok z Rožmberka (1539–1611).
Dne 2. března[2] 1546 se Jindřichově Hradci[1] provdala za pozdějšího nejvyššího kancléře Českého království Jáchyma z Hradce (14. červenec 1526 – 12. prosinec 1565). Sňatek byl domluven už v dětství, proto ji 10. rožmberský vladař Petr V. Kulhavý odeslal i se sourozenci na vychování k tetě Anně Rožmberské z Hradce, vdově po Jindřichovi VII. z Rožmberka do Jindřichova Hradce. Ve svatebním průvodu z Třeboně do Jindřichova Hradce bylo zapřaženo 236 koní.[1][3] V manželství doma trávila hodně času sama, protože Jáchym byl oblíbencem císaře Ferdinanda I. Habsburského a ten si ho zval k vídeňskému dvoru na různé hony a jiné zábavy. Přesto vše naznačuje tomu, že soužití bylo šťastné.[1] To potvrzuje i dochovaná korespondence.[3] V nepřítomnosti svého manžela řídila celé panství. Devatenáctileté manželství skončilo tragicky, když se pod Jáchymovou družinou cestou z Vídně prolomil most a on se utopil v Dunaji.
Anna Jáchymovi porodila pět[1] (nebo šest)[3][4] dětí, ale jen dvě se dožily dospělosti:
Jako vdova nadále vychovávala a připravovala svého syna Adama II. na převzetí vladařských povinností. Stále také schopně spravovala panství. V roce 1574 odešla do takzvaného Klášteříčku, který byl útočištěm hradeckých vdov. Tam 16. prosince 1580 zemřela, manžela přežila o 15 let.[1] Pohřeb se konal 29. prosince 1580 a císař Rudolf II. na něj z úcty vyslal svého vyslance Kryštofa Popela z Lobkowicz.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.