Ankarapithecus meteai
From Wikipedia, the free encyclopedia
Ankarapithecus meteai je druh vyhynulých hominidů, žijících v pozdním miocénu (asi před 9,8 miliony let) na území dnešního Turecka. Je nejzápadněji se vyskytujícím zástupcem asijských hominidů a pravděpodobně patří k vývojové linii současných orangutanů.[1]
Ankarapithecus meteai Stratigrafický výskyt: pozdní miocén (před 9,8 miliony let) | |
---|---|
Horní čelist Ankarapithecus meteai | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Oddělení | úzkonosí (Catarrhini) |
Nadčeleď | hominoidi (Hominoidea) |
Čeleď | hominidé (Hominidae) |
Rod | Ankarapithecus Ozansoy, 1957[zdroj?] |
Binomické jméno | |
Ankarapithecus meteai Ozansoy, 1965[zdroj?] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jediný známý druh Ankarapithecus meteai byl popsán v roce 1957 podle nálezů na lokalitě Sinap Tepe u obce Yassıören, asi 50 km severozápadně od Ankary.[2] Elwyn L. Simons a David Pilbeam jej v roce 1965 ztotožnili s druhem Dryopithecus (Sivapithecus) indicus.[3] Původní druhové označení bylo obnoveno až po novém nálezu horní čelisti s částí tváře v roce 1996.[4]
Anatolie byla v miocénu komunikační spojnicí Evropy, Afriky i Asie. Prostředí lokality Sinap tvořila v době před 10 miliony let mozaikovitá krajina, v níž se střídaly řidší lesní porosty s travnatými plochami.[5]