Anglosasové
germánské kmeny žijící na jihu a východě ostrova Velké Británie / From Wikipedia, the free encyclopedia
Anglosasové je kolektivní označení obvykle užívané k popisu kulturně a jazykově spřízněných germánských kmenů žijících na jihu a východě ostrova Velká Británie zhruba od poloviny 5. století až do doby normanského dobytí země v roce 1066. Anglosasové hovořili germánskými dialekty a podle Bedy Ctihodného byli potomky dvou mocných germánských kmenů, Anglů a Sasů původem ze současného severního Německa, a Jutů z dnešního Dánska.
Anglosasové
| |||||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||||
žádné | |||||||||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||||||||
kmenový svaz | |||||||||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||||
|
Anglosasové od 5. století prosluli dobýváním bývalé římské provincie Británie. Tu obývali romanizovaní keltští Britonové, které podle mýtů vedl proti dobyvatelům král Artuš. Anglosasové si v dobyté Anglii udrželi výsadní postavení až do roku 1066, kdy byl zabit poslední korunovaný anglosaský král Harold II. Godwinson normandským vévodou Vilémem Dobyvatelem v bitvě u Hastingsu.