Altaj
pohoří v Asii / From Wikipedia, the free encyclopedia
Altaj (rusky Алтай, Алтайские горы, Altajskie gory, kazašsky Алтай, Алтай таулары, Altaj taulary, mongolsky Алтай, Алтайн нуруу, Altajn nuruu, ujgursky ئالتاي تاغ تىزمىسى, transliterováno Altay tagh tizmisi, čínsky 阿尔泰山脉, pinyin Ā'ěrtài Shānmài, český přepis A-er-tchaj šan-maj) je téměř 2 000 km dlouhý a 600 km široký horský systém v centrální Asii na rozhraní Ruska, Kazachstánu, Číny a Mongolska. S nejvyšším vrcholem – Bělucha (4 506 m) – je nejvyšším pohořím Sibiře. Společně s pohořím Sajany a Ťan šan tvoří tzv. severní větev středoasijského horského systému, jež vychází z horského uzlu v oblasti Pamíru. Jméno Altaj pochází z mongolského Altan (zlaté hory) – to poukazuje na přítomnost zlata ve zdejších horninách.
Altaj Алтай ئالتاي 阿尔泰 | |
---|---|
Šavlinské jezero v republice Tuva, Rusko | |
Nejvyšší bod | 4506 m n. m. (Bělucha) |
Délka | 2000 km |
Šířka | 600 km |
Nadřazená jednotka | Sajano-altajský systém |
Sousední jednotky | Sajany, Changaj, Gobi, Džungarská pánev, Tarbagataj, Kazašská pahorkatina, Západosibiřská rovina |
Podřazené jednotky | Ruský Altaj, Mongolský Altaj, Gobijský Altaj |
Světadíl | Asie |
Stát | Rusko Rusko Mongolsko Mongolsko Čína Čína Kazachstán Kazachstán |
Poloha a dělení Altaje | |
Povodí | Ob, Irtyš |
Souřadnice | 49° s. š., 89° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krajina na Altaji se skládá zejména ze suché vysokohorské stepi a rozsáhlých lesů. Nejvyšší části hor pokrývají z velké části ledovce (zaledněno je 900 km²). Některé oblasti ve střední části a zejména pak v mongolské části blížící se k poušti Gobi tvoří polopouště (Koš-Agač). Hranice permafrostu probíhá ve výšce 2 000 m n. m., na jižních svazích ještě o 400 m výše. Vegetace je velmi různorodá vzhledem k poloze pohoří na rozhraní několika různých bioregionů. Altaj tak tvoří bariéru mezi severem a jihem i východem a západem celého kontinentu. Na Altaji se celkem vyskytuje na 2 000 druhů vyšších rostlin, z toho 200 druhů endemických a 300 druhů léčivých. Fosilní nálezy pleistocénní fauny a relikty třetihorní vegetace svědčí o přítomnosti subtropické flóry i fauny v teplých dobách meziledových, kdy zde rostly i duby, lípy, javory a jírovce.[zdroj?]