![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Aleksandar_Vu%25C4%258Di%25C4%2587_2022_%2528cropped%2529.jpg/640px-Aleksandar_Vu%25C4%258Di%25C4%2587_2022_%2528cropped%2529.jpg&w=640&q=50)
Aleksandar Vučić
srbský politik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Aleksandar Vučić (srbsky Александар Вучић; * 5. března 1970 Bělehrad) je bývalý předseda srbské vlády a od roku 2017 srbský prezident.[2] Ve vládě Ivici Dačiće, která vládla v letech 2012–2014, zastával resort ministra obrany; byl generálním sekretářem Národní bezpečnostní rady. Mezi lety 2012 a 2023 byl předsedou Srbské pokrokové strany (SNS).[3] Vzděláním je právník.
Aleksandar Vučić | |
---|---|
![]() | |
5. Prezident Srbska | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 31. května 2017 | |
Předseda vlády | Ivica Dačić (prozatímní) Ana Brnabićová |
Předchůdce | Tomislav Nikolić |
Předseda vlády Srbska | |
Ve funkci: 28 dubna 2014 – 31 května 2017 | |
Prezident | Tomislav Nikolić |
Předchůdce | Ivica Dačić |
Nástupce | Ivica Dačić (prozatímní) Ana Brnabićová |
Stranická příslušnost | |
Členství | Srbská pokroková strana (od 2008) Srbská radikální strana (1993–2008) |
Narození | 5. března 1970 (54 let) Bělehrad |
Choť | Ksenija Janković (1997–2011) Tamara Đukanović (od 2013) |
Děti | 3 |
Příbuzní | Andrej Vučić[1] (sourozenec) |
Alma mater | Právnická fakulta Bělehradské univerzity (1988–1994) Zemun Gymnasium |
Profese | politik a advokát |
Náboženství | Srbská pravoslavná církev |
Ocenění | Order of Saint Mark of Alexandria (2017) Řád Republiky srbské (2018) Řád přátelství 1. třídy (2018) Řád Alexandra Něvského (2019) Řád svatého Sávy (2019) … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
Webová stránka | vucic |
Commons | Aleksandar Vučić |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jako ministr informací za vlády Slobodana Miloševiće zavedl Vučić restriktivní opatření vůči novinářům, zejména během kosovské války.[4][5] V období po buldozerové revoluci v roce 2000 byl jednou z nejvýraznějších postav opozice. Od založení nové strany v roce 2008 se odklonil od své původní krajně pravicové a tvrdě euroskeptické platformy k proevropským, konzervativním a populistickým politickým postojům. Ve volbách v roce 2012 zvítězila koalice vedená SNS a Srbská pokroková strana se poprvé stala součástí vlády, což vedlo k vytvoření systému dominantní strany.[6][7][8] Poté, co se v roce 2014 stal předsedou vlády, slíbil, že bude pokračovat v procesu přistoupení k Evropské unii (EU), privatizovat státní podniky a liberalizovat ekonomiku.[9]
V prosinci 2015 během přístupové konference otevřela EU první kapitoly přístupu se srbskou delegací vedenou právě Vučićem. Ten byl jednou z klíčových postav spolupráce a dialogu mezi vládami Kosova a Srbska zprostředkovaného EU a zasazoval se o provádění bruselské dohody o normalizaci vzájemných vztahů. Po jednáních zprostředkovaných Spojenými státy americkými podepsal v září 2020 dohodu o normalizaci hospodářských vztahů s Kosovem, ale také o přesunu srbského velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma. Je jedním z iniciátorů projektu Otvoreni Balkan (dříve známého jako Mini Schengen Zone), hospodářské zóny balkánských zemí, která má zaručit čtyři svobody. Pozorovatelé označují Vučićovu vládu za autoritářský, autokratický či neliberální demokratický režim a jako příklad uvádějí omezenou svobodu tisku.[32]