![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Simple_aldol_reaction.png/640px-Simple_aldol_reaction.png&w=640&q=50)
Aldolová kondenzace
typ chemické reakce / From Wikipedia, the free encyclopedia
Aldolová kondenzace je kondenzační reakce v organické chemii, při níž reagují dvě molekuly karbonylové sloučeniny za vzniku β-hydroxyaldehydu nebo β-hydroxyketonu (což je aldolová reakce) a následně dojde k dehydrataci, čímž vzniká konjugovaný enon.
![Schéma aldolové kondenzace](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Condensationaldolique.png/640px-Condensationaldolique.png)
Aldolové kondenzace jsou v organické chemii důležité, neboť představují dobrý způsob, jak vytvořit C-C vazby,[1] je například součástí Robinsonovy anelace[1], vzniklý Wielandův–Miescherův keton je důležitou výchozí látkou v mnoha organických syntézách.[2] Aldolová kondenzace byla také zmíněna jako vhodná vazbotvorná reakce, která ukazuje důležité reakční mechanismy.[3][4][5] Dochází při ní k nukleofilní adici ketoenolátu na aldehyd za vzniku β-hydroxy ketonu neboli aldolu (aldehyd + alkohol), strukturní jednotky přítomné v mnoha léčivech a přírodních látkách.[6][7][8]
![Aldolová reakce](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Simple_aldol_reaction.png/640px-Simple_aldol_reaction.png)
Název aldolová kondenzace se také často, obzvláště v biochemii, používá pro první (adiční) část procesu – samotnou aldolovou reakci – katalyzovanou aldolázami, i když ve skutečnosti nejde o kondenzační reakci, protože nedochází k odštěpení malé molekuly.
Reakce mezi aldehydem či ketonem a aromatickou karbonylovou sloučeninou bez alfa-vodíku se nazývá Claisenova–Schmidtova kondenzace, objevili ji Rainer Ludwig Claisen a J. G. Schmidt.[9][10][11], příkladem je syntéza dibenzylidenacetonu.[12]