Albrecht III. z Bogenu
bavorský šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
bavorský šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Albrecht III. z Bogenu (11. července 1165 – 20. prosince 1197) byl hrabě z Bogenu, držitel fojtství v Prüfeningu, Oberaltaichu a Winbergu. Páni z Bogenu byli mladší větví Babenberků, patřili mezi významnou bavorskou šlechtu a zároveň měli ve 12. a 13. století úzké politické vazby k Čechám.[1]
Albrecht III. z Bogenu | |
---|---|
Narození | 11. července 1165 |
Úmrtí | 20. prosince 1197 (ve věku 32 let) |
Manželka | Ludmila Přemyslovna |
Potomci | Bertold III. z Bogenu Luitpold z Bogenu Albrecht IV. z Bogenu |
Otec | Bertold II. z Bogenu |
Matka | Liutgarda z Burghausenu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albrecht se před rokem 1189 se oženil s Ludmilou, dcerou Přemyslovce Bedřicha. Ludmila mu porodila tři syny.[2] Roku 1192 hrabě rozpoutal spor ve východním Bavorsku, když se nepohodl s Ludvíkem Bavorským a s bratry Rapotem a Jindřichem z Ortenburgu o majetek. Bogen požádal o pomoc meránské vévody a Přemysla Otakara I., strýce své ženy. Přemysl žádost o pomoc vyslyšel a vpadl do Bavorska.[3] Svým ničivým vpádem se dotkl štaufské územní politiky v Podunají[4] a vzniklý konflikt uhasil až císař. Albrecht se Přemyslovi pravděpodobně odvděčil během let, které musel Přemyslovec strávit v exilu. Po smrti švagra Albrechta Míšeňského se zřejmě přesunul na bogenský dvůr a po Bogenově smíření s císařem se změnil i postoj císaře k Přemyslovi.[5] V každém případě je pravděpodobné, že právě Albrecht z Bogenu podpořil Přemysla při jeho neúspěšném pokusu získat český trůn v květnu roku 1197.[6]
Albrecht z Bogenu zemřel koncem téhož roku. Vdova Ludmila se roku 1204 provdala za Ludvíka Bavorského a nadále výrazně ovlivňovala bavorskou politiku ve prospěch svého strýce Přemysla.[7]
Počátkem 21. století se Albrecht z Bogenu stal jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Kdo na kamenný trůn.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.