abbásovský chalífa From Wikipedia, the free encyclopedia
Abú Abdalláh Muhammad ibn Abdalláh al-Mansúr, známý pod jménem Al-Mahdí, (asi 744/745 – 785) byl třetí chalífa z rodu Abbásovců.
| Al-Mahdí | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 3. srpna 744 Humeima |
| Úmrtí | 24. července 785 (ve věku 40 let) Izeh |
| Povolání | politik, básník a chalífa |
| Nábož. vyznání | islám |
| Choť | Al-Khayzuran Rajta bint al-Saffáh |
| Děti | Al-Hádí Hárún ar-Rašíd Ulaia binte Almadi Banuqa Abbasa Ibrahim ibn al-Mahdi … více na Wikidatech |
| Rodiče | al-Mansúr a Músa al-Hamríjá |
| Rod | Abbásovci |
| Příbuzní | Džafar ibn Abdalláh al-Mansúr, Ja'far al-Ashgar, Salih al-Miskin, Sulajmán ibn Abi Džafar a Aliyah bint al-Mansur (sourozenci) Umm Isa bint Músa al-Hádí (vnučka) |
| Funkce | abbásovský chalífa (775–785) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na trůn nastoupil po smrti svého otce al-Mansúra v roce 775.[1] Byl známý pro svou velkorysost a mírumilovnost – hned na počátku vlády propustil mnoho al-Mansúrových politických vězňů, během své poutě do Mekky roku 781 údajně rozdal až 30 000 000 dirhamů chudým a ušlechtile zacházel i se svými nepřáteli. Zasloužil se také o zefektivnění říšské administrativy a strmý vzestup hlavního města svého impéria Bagdádu, které založil jeho otec. Na svém bagdádském dvoře značně podporoval umění, zejména hudbu a poezii. Obnovil rovněž válku s Byzantinci. Za jeho vlády současně vzrostla moc vezírského rodu Barmakovců. V roce 785 byl otráven jednou ze svých konkubín. Novým chalífou se stal jeho syn al-Hádí, kterého ale záhy nahradil jeho mladší bratr Hárún ar-Rašíd.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
