Ahmed bin Saíd
ománský panovník – imám / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ahmed bin Saíd byl ománský panovník – imám – a zakladatel dynastie al-Busaidi (Saídové), také předek současného sultána Hajthama bin Tárika. Jeho vláda začala v rozmezí let 1741 až 1744[1][p 1], kdy byl zvolen imámem, a skončila jeho smrtí roku 1775. Imámem se poté stal jeho syn Saíd bin Ahmed. Během Ahmedovy vlády byla v roce 1747 perská armáda vyhnána nadobro, jednou provždy.
Ahmed bin Saíd | |
---|---|
Narození | 20. března 1694 Adam |
Úmrtí | 15. prosince 1783 (ve věku 89 let) Rusták |
Povolání | imám |
Nábož. vyznání | islám |
Děti | Said bin Ahmad Al Busaidi Sultan bin Ahmad Al Busaidi |
Rod | Saídové |
Příbuzní | Hamad bin Said Al Busaidi (vnuk) |
Funkce | Sultan of Oman |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ahmed pocházel z arabského kmene Hinawi, členové jeho rodiny se živili jako obchodníci a ani Ahmed nebyl výjimkou. V té době vládla Ománu dynastie Járubi (Járubovci). Když jej imám Saíf bin Sultán dosadil na post guvernéra města Suhár, začal Ahmed prokazovat schopnosti budoucího panovníka. Jeho reputace rostla, a tak se Saíf pokusil nechat Ahmeda zavraždit, ale neúspěšně. Během invaze Peršanů (během vlády Nádira Šáha) se Ahmed a jeho muži devět měsíců bránili v suhárské pevnosti, imám Saíf mezitím zemřel v bitvě. Domluvené příměří byl však kalkul, protože Peršané čelili domácím nepokojům a část armády se po sjednaném příměří vrátila zpět domů. Kmenoví šejci Ahmeda zvolili imámem a ten následně zmasakroval perskou posádku poté, co jim nabídl setkání o trvalém příměří.
Od dob let 1741 až 1744 čelil také zbývajícím silám dynastie Járubi, kampani Balaraba bin Humajra a povstání kmenů hlavně v regionu Ad-Zahíra, čímž bylo od počátku narušováno jeho úsilí o sjednocení země. Manželskými svazky Saídů se znepřátelenými kmeny částečně potlačil nepokoje.