Agnes Baden-Powell
britská skautka, spoluzakladatelka dívčího hnutí skautingu, mladší sestra Sira Roberta Baden-Powella, zakladatele skautského hnutí From Wikipedia, the free encyclopedia
britská skautka, spoluzakladatelka dívčího hnutí skautingu, mladší sestra Sira Roberta Baden-Powella, zakladatele skautského hnutí From Wikipedia, the free encyclopedia
Agnes Smyth Baden-Powellová (16. prosince 1858, Paddington-Westminster – 2. června 1945, Anglie) byla anglická skautka, včelařka a mladší sestra barona Roberta Baden-Powella. Proslavila se svou prací při zakládání Světové asociace skautek, jakožto ženského protějšku skautského hnutí, založeného jejím bratrem Robertem Baden-Powellem.
| Agnes Baden-Powell | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. prosince 1858 Paddington |
| Úmrtí | 2. června 1945 (ve věku 86 let) Anglie |
| Povolání | včelařka a skautka |
| Rodiče | Baden Powell[1][2] a Henrietta Grace Smyth[1][2] |
| Příbuzní | Robert Baden-Powell[2], Warington Baden-Powell, Frank Baden-Powell, George Baden-Powell a Baden Baden-Powell (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodila se jako třinácté ze čtrnácti dětí reverenda Baden Powella, savilského profesora geometrie na Oxfordské univerzitě. Byla to jeho třetí dcera, starší dvě však zemřely dříve, než se Agnes narodila a ze strany své matky žádnou sestru neměla.[zdroj?] Její matka, třetí manželka Baden-Powella (předchozí dvě zemřely), byla nadaná hudebnice a umělkyně Henrietta Grace Smythová, starší dcera admirála Williama Henryho Smytha a jeho manželky Annarelly. Dalšími bratry Agnes Baden-Powellové byli kromě již výše zmíněného Roberta Warington Baden-Powell, sir George Baden-Powell, Frank Baden-Powell a Baden Baden-Powell.
Její otec zemřel v jejich dvou letech[3] a na jeho počest přidala Agnesina matka k jejich příjmení ještě otcovo příjmení Baden.[zdroj?] Po smrti otce převzala vedení rodiny matka, která byla odhodlaná v dětech vyvolat touhu po úspěchu. Agnesin bratr Robert prohlásil: „Celé tajemství mého úspěchu nalezneme u mé matky.“
Agnes se stala uznávanou hudebnicí, hrála na varhany, klavír a housle. Kromě toho měla spoustu různých dalších zájmů, mimo jiné se zabývala přírodní historií, astronomií, chovem včel, ptáků a motýlů.[4] V dubnu 1901 se zasnoubila se sirem Williamem Bissetem Berrym, předsedou jihoafrického parlamentu,[5] ale ke sňatku nedošlo.
Se svým bratrem Badenem Fletcherem Smythem Baden-Powellem vyráběla letecké balóny, zpracovávali hedvábí na povrch balonů a společně podnikli mnoho letů. Později mu pomáhala i se stavbou letadel. Od roku 1938 byla čestnou společnicí Royal Aeronautical Society.[6][7]Odkazy na vlastní zdroje
Několik let byla předsedkyní Westminsterské divize Červeného kříže a pracovala pro Ligu milosrdenství a pro vyšívací spolek Cech ručních prací královny Marie.[zdroj?]
Po vytvoření Skautské asociace zorganizoval Robert Baden-Powell v roce 1909 setkání skautů v Křišťálovém palaci v Londýně. Mezi mnoha tisíci shromážděnými skauty bylo přítomno několik stovek dívek registrovaných jako skauti a také menší skupina dívek ve skautských krojích, které na shromáždění dorazily pozdě a bez vstupenek, přesto se jim dostalo publicity.
Populárním názorem v té době bylo odmítat smíšené aktivity pro dívky a rostoucí tlak navíc přesvědčil Roberta Baden-Powella, aby zvážil založení samostatné organizace pro skautky, a protože byl odmítnut organizacemi první pomoci, oslovil svou sestru Agnes, která neochotně souhlasila, že se ujme organizace nového sesterského hnutí Světové asociace skautek. Její osobnost byla užitečná v boji proti negativním názorům na nové hnutí. Kamarád o ní napsal:
Každý, kdo se setkal s jejím jemným vlivem, jejím zájmem o všechna ženská umění a láskou k ptákům, hmyzu a květinám, by se vysmíval myšlence, že je prezidentkou jakéhosi kadetského sboru amazonek.
Agnes setrvala ve funkci viceprezidentky až do své smrti 2. června 1945 v severovýchodním Surrey.[8]Odkazy na vlastní zdroje Je pohřbena v rodinném hrobě na hřbitově Kensal Green v Londýně, její jméno na pomníku uvedeno není.[9]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
