From Wikipedia, the free encyclopedia
Abdol Rezá Pahlaví (persky عبدالرضا پهلوی; 19. srpna 1924 Teherán – 11. května 2004 Florida) byl člen íránské dynastie Pahlaví. Byl synem Rezy Šáha a nevlastním bratrem Muhammada Rezy Pahlavího.
| Abdol Rezá Pahlaví | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. srpna 1924 Teherán, Vyvýšený stát Írán |
| Úmrtí | 11. května 2004 (ve věku 79 let) Florida, Spojené státy americké |
| Dynastie | Pahlaví |
| Manžel/ka | Parí Síma Zand |
| Otec | Rezá Šáh |
| Matka | Esmat Dovlatšáhí |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se 19. srpna 1924 v Teheránu.[1] Jeho rodiči byli Rezá Šáh a princezna Esmat Dovlatšáhí.[2] Ta byla členkou dynastie Kádžárovců[2] a čtvrtou a zároveň poslední manželkou Rezy Šáha.[3] Vzali se v roce 1923.[1] Abdol Rezá měl tři bratry a sestru: Ahmada, Mahmúda, Fatimeh a Hamida.[4] Žili s rodiči v Mramorovém paláci v Teheránu.[3] Když byl jeho otec v exilu, doprovázel ho na Mauricius a poté v letech 1941–1944 do Johannesburgu v Jihoafrické republice. V tomto období se objevily zvěsti, že Spojenci plánovali dosadit Abdola Rezu za krále místo jeho staršího bratra Muhammada.[1]
Vystudoval podnikovou ekonomiku na Harvardově univerzitě.[5]
Za vlády svého nevlastního bratra Muhammada Rezy Pahlavího vedl různé instituce. Byl jedním z významných členů královského dvora.[6] Dne 3. září 1949 byl jmenován čestným předsedou nejvyšší plánovací rady íránského sedmiletého plánu.[7] Po svržení vlády Muhammada Mosaddeka v srpnu 1953 se objevily návrhy na sesazení šáha Muhammada a jeho nahrazení Abdolem Rezou ve funkci.[8]
V letech 1954–1955 byl vedoucím plánovací organizace.[7] V letech 1969–1979 byl předsedou íránského centra pro manažerská studia, které je součástí Harvardovy univerzity.[7] Vedl také vysokou radu pro ochranu přírody a mezinárodní radu pro ochranu zvěře a volně žijících živočichů. Byl také členem Královské rady, která řídila Írán během mezinárodních návštěv Muhammada Rezy Pahlavího.[7] Po vraždě dvorního ministra v roce 1949 navrhl, aby šáh potlačil „náboženské živly“, stejně jako to udělal Rezá Šáh.[9] Tvrdil, že tento atentát by mohl být použit jako legitimní důvod pro přijetí otcovy politiky „železné pěsti“.[9] Věřil také, že taková strategie je pro rozvoj Íránu nutností.[9] Byl jedním z kritiků šáha na konci 50. let.[10]
Zabýval se také podnikáním, byl úplným nebo částečným vlastníkem továren, důlních provozů a zemědělských podniků.[11] Kromě toho se v té době zabýval i záležitostmi životního prostředí.[12] Spolu s dalšími příbuznými opustil Írán před revolucí v roce 1979.[11]
Po celý život byl nadšeným lovcem a sportovcem.[13][14] Byl zakladatelem a prezidentem Mezinárodní nadace pro ochranu zvěře v Paříži, skupiny propagující ochranu divoké zvěře a odpovědný lov v rozvojových zemích.[15]
Podílel se na vytvoření prvních íránských zákonů o zvěři a pomohl vytvořit v Íránu více než 20 milionů akrů rezervací a parků. Ačkoli byl kritizován za podporu trofejního lovu pro sebe a své přátele, v čele íránského ministerstva životního prostředí agresivně pronásledoval pytláky a zavedl jeden z nejrozsáhlejších a nejúspěšnějších programů pro lov zvířat v rozvojovém světě.[16] Zasloužil se také o přijetí zákona na ochranu ohrožených druhů, jako jsou gazela, tygr kaspický, gepard a daněk mezopotámský, před vyhynutím a ukládal přísné pokuty za porušení zákona o lovu zvěře.[17] V roce 1978 schválil převoz čtyř daňků mezopotámských z Íránu do Izraele ještě před pádem šáha.[18] Podle průzkumu íránského ekologa vedl nadměrný lov a ničení životního prostředí od roku 1978 k vyhynutí několika druhů, které byly kdysi původní na Íránské vysočině.[19]
Byl držitelem několika ocenění za své lovecké aktivity. V roce 1962 mu byla udělena cena Weatherby Award.[18][20] V roce 1984 byl zařazen do lovecké síně slávy a v roce 1988 obdržel Mezinárodní loveckou cenu.[18]
Dne 12. října 1950 se v Teheránu oženil s Parí Símou Zand.[21][22] Z tohoto manželství měl dvě děti: Kamjara (* 1952) a Sarvenáz (* 1955). Jeho rodina žila na Floridě a v Paříži.[18][23]
Nejvyšší řád renesance (1949)
rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku (1974)_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
Řád nejvyššího slunce – I. třída
Řád Serafínů (1970)[24]
rytířský velkokříž Řádu Isabely Katolické (1978)[25]Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
