pěší jednotka československých legií v Rusku From Wikipedia, the free encyclopedia
1. československý střelecký pluk „Mistra Jana Husi“ byl pěší pluk vojska československých legií v Rusku, existující v letech 1916 až 1920. Zapojil se do bojů v první světové a ruské občanské válce. V prvním roce a půl své existence nesl název Svatého Václava, po bitvě u Zborova v září 1917 byl pak pojmenován dle učence, náboženského reformátora a mučedníka Mistra Jana Husa. V roce 1920 byl přeměněn v Pěší pluk 1 Československé armády.
| 1. československý střelecký pluk „Mistra Jana Husi“ | |
|---|---|
 Zástava 1. čsl. střeleckého pluku, původně České družiny | |
| Země |  Československo |
| Vznik | jaro 1916 |
| Zánik | 1. října 1920 |
| Typ | pěší pluk |
| Čestný název | „Mistra Jana Husi“ |
| Nadřazené jednotky | 1. československá střelecká divize Československé legie v Rusku |
| Účast | |
| Války | První světová válka Ruská občanská válka |
| Bitvy | Bitva u Zborova Sibiřská anabáze |
Pluk byl vytvořen v Rusku rozdělením Prvního československého střeleckého pluku, vzniklého v lednu 1916 z České družiny, dobrovolnické jednotky Čechů a Slováků v ruské carské armádě, do které se od počátku války hlásili čeští a slovenští zajatci z rakousko-uherské armády. Původní jednotka čítala téměř 1600 mužů. Spolu s 1. plukem vznikl též 2. čs. střelecký pluk Jiřího z Poděbrad. 19. května 1916 se pak z obou těchto pluků vznikla Čsl. střelecká brigáda. V první vlně vzniku samostatných jednotek československých legií v Rusku zde byly dále v rámci 1. střelecké divize Husitské vytvořeny v roce 1917 ještě 3. střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova a 4. střelecký pluk Prokopa Holého.[1]
Jednotka byla následně nasazena na více místech východní fronty, kde plnila především výzvědné úkoly. Spolu s dalšími československými pluky se pak zúčastnila bitvy u Zborova, prvního velkého samostatného bojového úspěchu československých legií v Rusku, kde mj. vojáci pluku bojovali proti svým českým krajanům z rakousko-uherských pěších pluků č. 35. a 75. Dále se zúčastnil bojů při ústupu ruských vojsk poblíž Tarnopole na podzim 1917.
Po uzavření separátního míru mezi Ruskem a Centrálními mocnostmi v březnu 1918 zahájil pluk spolu s ostatními jednotkami postup směrem na východ. V době zahájení bojů s bolševiky v rámci ruské občanské války byla jednotka rozdělena: štáb se nacházel v Čeljabinské skupině, zbylá část pluku v Penzenské skupině. V polovině roku 1918 absolvoval boje v Povolží. Stažen z bojů v západním Rusku byl v listopadu 1918. Od jara 1919 potom střežil úseky Transsibiřské magistrály v oblastech Krasnojarsku, Kansku a Irkutska. Na podzim 1919 byl stažen do Vladivostoku a v prosinci 1919 odplul podél Asie do Evropy, kde následně odcestoval do Československa.
Po návratu do ČSR byl pluk dne 1. října 1920 sloučen s 91. pěším plukem vojska domácího (též známým jako 1. českobudějovický pěší pluk), bývalým 91. pěším plukem Rakousko-uherské armády, čímž byl vytvořen Pěší pluk 1 Československé armády. Jeho posádkou byly České Budějovice, a byl jedním z pěších pluků tvořících 5. pěší divizi nové Čs. armády.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
