Židovský hřbitov v Praze-Žižkově
židovský hřbitov v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Židovský hřbitov v Praze-Žižkově, zvaný též Starý židovský hřbitov na Olšanech, se nachází v Mahlerových sadech (Fibichova ulice) na Žižkově vedle (resp. pod) Žižkovské televizní věže, kde zaujímá plochu 7515 m².[1]
| Židovský hřbitov v Praze-Žižkově | |
|---|---|
 Pohled ke vstupu na hřbitov | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Adresa | Praha 3-Žižkov |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′54,15″ s. š., 14°27′0,9″ v. d. |
 | |
| Specifikace | |
| Výstavba | 1680 |
| Užívání | hřbitov pouze udržován, nepohřbívá se |
| Odkazy | |
| Kód památky | 40248/1-1329 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Od roku 1787, kdy přestal být používán Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově, do konce 19. století (1890) sloužil pražské židovské obci k pohřbívání svých zesnulých.[2] Současná plocha hřbitova je pouhých cca 10%, poněvadž byl hřbitov i přes protesty tehdejší ŽNO, památkářů, i části veřejnosti ke konci 80. let takřka celý zdevastován, rozřezanými náhrobky byla vydlážděna pěší zóna Příkopy[3][4], r. 1989 byla na jeho severovýchodním okraji postavena budova Žižkovského vysílače. Hřbitov je od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.[5]
.JPG)
Hřbitov byl založen v roce 1680 během velké morové epidemie jako morové pohřebiště pražské židovské obce.[2] Během 10 měsíců trvající epidemie zde bylo pohřbeno asi 3000 mrtvých z pražského ghetta.[6] Další pohřby se zde konaly v době morové epidemie v letech 1713–1714, během válečných událostí v letech 1742–1743 a při vypovězení Židů z Prahy v letech 1747–1750.[1][6]
Když císař Josef II. v roce 1787 zakázal „z hygienických důvodů pohřbívání na starých hřbitovech uvnitř městských center“,[6] stalo se zdejší pohřebiště ústředním pražským židovským hřbitovem.[1] Vzhledem k této skutečnosti bylo třeba zdejší areál rozšířit. K prvnímu rozšíření došlo již v roce 1787, k dalšímu roku 1855.[6] Během své aktivní existence se tak hřbitov z původních 427 m2[1] rozrostl téměř na pětinásobek, čímž dvojnásobně překonal rozlohu starého josefovského hřbitova. V roce 1884, kdy zde žižkovská obec zakázala další pohřbívání, jeho rozloha činila něco mezi 21 601[6] až 28 000 m2.[1]
Z technických důvodů bylo však pohřbívání na hřbitově ukončeno až koncem června 1890, kdy došlo ke zprovoznění Nového židovského hřbitova na Olšanech. Celkem zde bylo pohřbeno 37 800 osob.[6]
V roce 1960 byla zbořena velká část obvodové zdi hřbitova, náhrobky povaleny a zavezeny zeminou a asi tři čtvrtiny hřbitova přeměněny na veřejný park – Mahlerovy sady. Zachována zůstala jen nejstarší část hřbitova s nejcennějšími náhrobky.[1][6] K nenávratné devastaci části pohřebiště došlo během let 1985 až 1986, kdy zde probíhalo hloubení základů pro stavbu Žižkovského vysílače. Během stavby byly hroby i náhrobky ve velkém ničeny a odváženy na skládku, v rozporu s předchozí dohodou mezi pražskou židovskou obcí a památkáři o výběru a dokumentaci náhrobků.[7] Část ostatků byla přemístěna na Nový židovský hřbitov na Olšanech.
Po roce 1999 prošel zdejší areál rekonstrukcí a hřbitov byl koncem roku 2001 zpřístupněn veřejnosti.[2] Od podzimu 2020 do podzimu 2022 byl hřbitov více než dva roky opět veřejnosti uzavřen. Po znovuotevření veřejnosti na podzim 2022 se otevírací doba razantně zkrátila pouze na tři dny v týdnu. V roce 2024 byla otevírací doba upravena na pro návštěvníky vhodnější čas, a to: neděle až čtvrtek 9 až 16 hod. a pátek 9 až 14 hod.[8]
V roce 2022 byl na hřbitově slavnostně odhalen památník Návrat kamenů. Vznikl z rozřezaných židovských náhrobků, následně přeměněných v dlažební kostky Václavského náměstí a přilehlých ulic.[9]
Na hřbitově, který dnes spravuje pražská židovská obec, se nachází řada nádherných náhrobních kamenů z 18. a 1. poloviny 19. století.
Je zde pohřbena řada významných rabínů, učenců, a dalších osobností, především lékařů a podnikatelů:[2]
- Jechezkel Landau
- Eleazar Fleckeles
- Jonas Jeiteles
- Baruch Jeiteles
- David Podiebrad
- Joachim von Popper
- Moises Jerusalem
- Šlomo Jehuda Rappaport
- Samuel Honig
- Friedrich Wiener [10]
- Leopold Jerusalem von Salemfels [10]
- Friedrich Kubinzky von Hohenkubin [10]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
