Žižkovský vysílač
rozhledna v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Žižkovský vysílač (též Žižkovská televizní věž, Žižkovská věž či TVPM) je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě – kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma.[1][2]
| Žižkovský vysílač | |
|---|---|
 Věž Žižkovského vysílače | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | ocelobetonová |
| Kóta paty | 258,4 m n. m. |
| Rok vzniku | 1985–1992 |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 3 |
| Souřadnice | 50°4′51″ s. š., 14°27′5″ v. d. |
  Žižkovský vysílač Žižkovský vysílač, Praha | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 216 m |
| Počet schodů | schodiště je jen nouzové |
| Počet výtahů | 3 |
| Počet vyhlídkových plošin | 1 |
| Stav | přístupná |
| Poznámka | |
| nejvýše položená vyhlídková plošina v ČR (93 m) | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace.
Samotné technické řešení přineslo několik novinek a dokonce i patentů.
Základová železobetonová deska, o průměru 30 m a tloušťce 4 m, se nalézá v hloubce 15 m pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, tvořených soustřednými ocelovými rourami, jejichž meziprostor tloušťky 25 až 30 cm je vylit betonem.[2][3][4]. Dva vedlejší tubusy (jeden s nouzovým schodištěm, druhý se služebním výtahem) mají průměr 4,8 m a dosahují společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus (se dvěma rychlovýtahy) má průměr 6,4 m a přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů, ve kterém je zavěšen kyvadlový tlumič kmitů o hmotnosti 900 kg – díky němu činí maximální rozkmit špičky vysílače ve větru pouze 20 cm (netlumený výkyv by teoreticky činil až 120 cm).[5]
Na tyto svislé tubusy jsou pak zavěšeny tři kabiny s trojramenným půdorysem: ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace „Oblaca“ (s barem a bistrem), ve výšce 93 metrů vyhlídková kabina s dohledností až 100 km a nejvýše je umístěna (veřejnosti běžně nepřístupná) dvouposchoďová kabina s vysílací technikou, na kterou navazují tři otevřené plošiny (nejvyšší ve 120 metrech) s přijímacími i vysílacími anténami.[5] Při rekonstrukci v letech 2011–2012 vzniklo přímo nad restaurací luxusní hotelové apartmá.[6] Vyhlídková kabina i restaurace byly dimenzovány na 40–50 osob, což odpovídalo běžné velikosti turistického autobusu – počítalo se totiž s využitím jako atrakce pro zahraniční turisty. Další zajímavostí je tepelný komfort kabin, které byly zkonstruovány jako víceplášťové, chlazené pomocí komínového efektu a vytápěné odpadním teplem z vysílací techniky – zhruba do teploty -5 °C tak není potřeba žádný dodatečný zdroj vytápění. K zaobleným tvarům kabin, bez jakýchkoliv přechodových hran a rohových spojů, architekta Aulického inspirovala návštěva kotlárny Vítkovických železáren, kde podobné tvary běžně kovali z ocelových plátů.[7]
Z anténního nástavce vysílají v digitálních multiplexech televizní a rozhlasové stanice. Analogové televizní vysílání bylo definitivně ukončeno 30. dubna 2009, analogově v pásmu VKV odtud vysílá šest rozhlasových stanic. Dále jsou zde vysílače mobilních operátorů a také se zde měří kvalita ovzduší v Praze.
Plány
Od roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. Osazení vysílače do Petřínské rozhledny bylo nutno chápat jako provizorium a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo návrh Hutních montáží Ostrava na stavbu 160 m vysokého ocelového stožáru – také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností[8]. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1983 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (tehdy zpustlých) Mahlerových sadů,[9] Z technických důvodů by přitom bylo vhodnější vysílač umístit ještě o kilometr dál na Vrch svatého Kříže, kde by k dostatečnému pokrytí Prahy signálem stačila výška o téměř třicet metrů nižší.[7]
Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt Václav Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, zvítězila světově unikátní[pozn. 1] futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Václav Aulický a konstruktér Juraj Kozák tehdy úspěšně argumentovali tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší, tehdy plném exhalací z průmyslu i lokálních topenišť, by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová ocelobetonová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost,[4] tři tubusy navíc obsahují tři samostatné chráněné únikové cesty pro případ požáru.[7]
Podobu a umístění vysílače definitivně schválila federální vláda ČSSR svým usnesením č. 71/1983, které předpokládalo investiční náklady 250 milionů Kčs a uvedení do provozu k 1. lednu 1991.[8]
Výstavba
Investorem vysílače byla Správa radiokomunikací Praha. Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. Výstavba probíhala poměrně rychle, přestože ji doprovázely mnohé spory a negativní hodnocení: například situování stavby na místě bývalého židovského hřbitova si vynutilo dohled představitelů Židovské obce při výkopových pracích a nalezené ostatky byly posléze pohřbívány na Novém židovském hřbitově na Olšanech, což ovšem nebylo ze strany stavitele dodržováno a došlo tak k definitivnímu zničení cenných hrobů a náhrobků bez jakékoliv možnosti dokumentace Památkovým ústavem či Židovským muzeem.[10]
20. prosince 1988 byla dokončena hrubá stavba hlavní konstrukce, a to dosažením kóty 193 m nad terénem.[11] Výstavba tak byla v předstihu oproti harmonogramu a na jaře 1989 bylo oznámeno půlroční zkrácení původně uváděného termínu uvedení do provozu. Zároveň ale vyvstal problém s budoucím příjmem: komunální podnik Kovoslužba Praha oznámil, že úpravy rozvodů společných televizních antén a jejich přesměrování z Petřína na Žižkov budou stát odhadem 77 milionů Kčs a požadoval jejich uhrazení po Správě radiokomunikací coby investorovi. Správa to pochopitelně odmítla, neboť byla zodpovědná za vysílání, nikoliv za příjem. Další návrh Kovoslužby, aby byla akce zaplacena z Fondu údržby OPBH a bytových družstev, zamítl Národní výbor hlavního města Prahy. Nakonec tuto akci pro občany Prahy zaplatilo federální ministerstvo financí.[8]
Kabiny a plošiny byly montovány přímo na zemi a poté jeřábem vytaženy na místo určení.[7]
Společenské změny konce roku 1989 přinesly vlnu občanských protestů proti této stavbě a zastavení prací. Zněly i nekompromisní hlasy požadující zbourání vysílače, projednávala se také hrozba elektromagnetického zatížení okolí, tu však zvláštní komise vyvrátila, protože výkon vysílače byl hluboko pod přísnými hygienickými limity[12]. Až v průběhu roku 1990 se práce znovu rozeběhly, začala být osazována a oživována vysílací technika a v březnu 1991, tedy s více než dvouměsíčním zpožděním oproti původnímu plánu, započal zkušební vysílací provoz, od 3. května 1991 (38 let a 2 dny po oficiálním zahájení TV vysílání v Československu) přešel do standardního režimu a 17. února 1992 byl vysílač, resp. jeho restaurační a vyhlídková část, oficiálně otevřen pro veřejnost.[3][4]
Miminka
Související informace naleznete také v článku Miminka.
Dne 29. května 2000 bylo na pilíře umístěno dílo Davida Černého zvané „Miminka“,[13] v počtu 10 obřích laminátových postaviček, znázorňující batolata lezoucí nahoru a dolů. Tehdy se počítalo s tím, že budou na své místě pouze rok, a proto byla instalována pouze pomocí opásání přes tubus. Protože se dílo setkalo s pozitivním ohlasem veřejnosti, bylo v roce 2001 nainstalováno natrvalo s upevněním pomocí nastřelených hřebů[5]. Dne 2. října 2017 byla miminka sundána kvůli údržbě a obnově,[14] která měla trvat do jara 2018 – při renovaci se však ukázalo, že figury jsou neopravitelné, proto byla vyrobena miminka zcela nová a na věž byla osazena koncem března 2019.[15]
Architekt žižkovské věže Václav Aulický se nechal slyšet, že miminka instalovaná na vysílači se mu líbí – dobře podle něj zapadají do celkové hi-tech vizáže celé budovy.[16]
Není to jediný umělecký počin, který věž vyprovokovala: režisér Jan Němec ve vysílači natočil některé scény filmu V žáru královské lásky. Zpěvačka Monika Načeva na anténní plošině vysílače natočila některé scény k videoklipu Měsíc.[5]
Nasvícení
Od 22. května 2006, u příležitosti 125. výročí povýšení Žižkova na město a 15. výročí zprovoznění vysílače, je vysílač každý den různobarevně nasvícen ve spodních částech plošin, a to zpravidla v barvách státní trikolóry (které v době instalace byly zároveň i firemními barvami Českých Radiokomunikací coby provozovatele a majitele věže).[17]
Rekonstrukce
V letech 2011 až 2012 prošla Žižkovská věž velkou rekonstrukcí. V roce 2010 si objekt pronajala společnost Oreathea, která se rozhodla přestavět interiéry. Na jaře 2011 začala rekonstrukce, byly odstraněny zbytečné místnosti. Došlo k modernizaci všech vnitřních prostor, především restaurace a vyhlídky. Uvnitř věže vznikl luxusní hotel s jedním pokojem a dvěma lůžky. Po rekonstrukci věže došlo také k revitalizaci jejího okolí, například přilehlého parku.
Stavba je kontroverzní, neboť kvůli ní byl zničen Starý olšanský židovský hřbitov, na jehož místě stojí.[10]
Tím, že byl vysílač stavěn na konci éry reálného socialismu, vysloužil si mezi veřejností nejméně dvě posměšné přezdívky narážející na představitele strany a vlády: Jakešův prst se vztahoval na generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, Biľakova jehla zase na člena předsednictva FS ČSSR Vasila Biľaka, původem vyučeného krejčího[12]. Další přezdívky jako raketa a Bajkonur pak už jen odkazovaly na štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající kosmickou raketu před startem.
V revolučním období na přelomu 80. a 90. let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.[18]
Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa (hned po baltimorském divadlu[pozn. 2])[19] a batolata Davida Černého jsou v popisu výslovně zmíněna takto: Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.[20]
Sám Černý považuje vysílač za něco divného, protlačeného bolševikem,[12] naopak Aulický tvrdí, že vysílač na Žižkově vznikl komunistům navzdory.[9]
Televize
Přehled televizních multiplexů vysílaných z Žižkovského vysílače:[21][22]
| Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
|---|---|---|---|---|---|
| DVB-T2 | Multiplex 21 | 26 | 514 MHz | 32 kW | vertikální |
| DVB-T2 | Multiplex 22 | 40 | 626 MHz | 32 kW | vertikální |
| DVB-T2 | Multiplex 23 | 23 | 490 MHz | 32 kW | vertikální |
| DVB-T2 | Regionální síť 4 | 46 | 674 MHz | 10 kW | vertikální |
| DVB-T | Regionální síť 12 | 47 | 682 MHz | 5 kW | vertikální |
Rozhlas
Přehled rozhlasových stanic vysílaných z Žižkovského vysílače:[22]
| Stanice | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
|---|---|---|---|---|
| FM | ČRo Plus | 92,6 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | Hitrádio City 93,7 FM | 93,7 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | ČRo Radiožurnál | 94,6 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | Rádio Impuls | 96,6 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | Frekvence 1 | 102,5 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | ČRo Vltava | 105 MHz | 5 kW | horizontální |
Ze Žižkova se vysílá i digitální rozhlas DAB+:[22][23]
Ve vyhlídkovém patře bylo od srpna 2015 do prosince 2018 umístěno televizní studio, ze kterého Česká televize vysílala přímým přenosem politický diskusní pořad Otázky Václava Moravce.
Žižkovský vysílač od západu z Petřínské rozhledny (v pozadí vysílač Liblice B)
Pohled na vysílač od západu z ulic Žižkova
Miminka Davida Černého
Panorama Prahy s Žižkovskou věží v zimě, 1. 3. 2016
Patra vysílače
Pohled z vyhlídkové kabiny na Prahu ve směru na Petřín
„Noční trikolóra“ - nasvětlení vysílače v národních barvách
Žižkovský vysílač, pohled z pražské ZOO
Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:
 |
Buková hora 67,6 km |
Ještěd 81,2 km |
Černá hora 111,4 km |
|
| Krašov 98,5 km |
 |
Krásné 96,5 km | ||
 .svg)  | ||||
 | ||||
| Cukrák 17,5 km |
Mezivrata 55,5 km |
Javořice 115,1 km |
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
