Štúrovci byla skupina osob, jež představovala hlavní proud slovenského národního hnutí v polovině 19. století nazvaný podle nejvýznamnější osobnosti této skupiny, podle Ľudovíta Štúra.
Kontaktovali se se stejně radikálně orientovanými studentskými kroužky
v dalších slovanských městech. Velkou pozornost věnovali lidové kultuře a životu neprivilegovaných vrstev obyvatelstva, ke kterým se obraceli také svojí literární tvorbou i praktickou činností. Iniciovaly studentské struktury (Štúrova Společnost českoslovanská v Bratislavě v které se štúrovci v 30. letech zformovali a také Francisciho Jednota Mládeže slovenské/Bratrstvo slovenské v Levoči), organizovaly vlastivědné vycházky, prázdninové cesty a studijní pobyty.[1]
Národní jazyk
Od roku 1835 stál v rámci společnosti věrně po boku Štúra Jozef Miloslav Hurban a Michal Miloslav Hodža, se kterými v Hlubokém uzákonil v roce 1843 štúrovskou slovenštinu na základě středoslovenského nářečí[2] (v roce 1844 vydal Hurban druhý ročník almanachu Nitra, čímž štúrovštinu uvedl do literárního života[1]; první literární projevy štúrovské slovenštiny nacházíme například. v tvorbě Janka Krále či Jan Francisciho).
Na legitimizaci nového jazyka se štúrovci setkali s představitelem generace bernolákovcůJanem Hollým. Návštěva Štúra, Hurbana a Hodži na Dobré Vodě 17. července 1843 se do kolektivní paměti Slováků zapsala jako pouť k Janu Hollému se žádostí o požehnání pro novou spisovnou slovenštinu, které i dostali (událost připomíná obraz Andreja Kováčika).[3]
V duchu tehdejších moderních evropských politických idejí štúrovci odmítali systém Svaté aliance, feudalismus, absolutismus, privilegia šlechty, maďarizaci, požadovali suverenitu slovenského národa, zásadu ústavnosti a zastupitelnosti. V revolučním roce 1848 společně vyhlásili Žádosti slovenského národa (první kulturně-politický akt Slováků na celonárodní úrovni,[8] který má národní, demokratické a pokrokově-liberální, jakož i národně-hospodářské a také sociální motivy; spoluiniciovali ho Štúr, Hurban, Hodža, ale také Francisci[9] a Daxner[10][4][11]).
Národně-osvobozovací boj
Štúrovci také stáli při založení první Slovenské národní rady a organizovali Slovenské povstání, kterého se podle Š. S. Osuského zúčastnilo přibližně 30 tisíc mužů (15 tisíc vyzbrojených).[12]
Štúrovci zahájili národní projekt, který má přesah až do našich dnů. Bez nasazení štúrovců za slovenský národ v 19. století a vytvoření úplně prvních institucí i organizací v naší národní kultuře či politice by dnešní Slovenská republika jednoznačně nevznikla. Oni vytvořili první Slovenskou národní radu v roce 1848, založili Matici slovenskou, vůbec první politickou stranu Slováků - tehdejší Slovenskou národní stranu. Rovněž dali základ slovenského školství, literatury, kodifikovali slovenštinu. To jsou silné pilíře, bez kterých by slovenská státnost dnes nebyla.
Matice slovenská vyhlásila rok 2022 za ROK ODKAZU ŠTÚROVCŮ[13][14][15] a při této příležitosti připravila a spolupodílela se na sérii slavnostních, kulturních, osvětových, vzdělávacích i turistických akcí[16][17][18][19][20][21][22][23], vernisáží[24] a výstav[25], vědeckých konferencí[26][27], odhalení pamětních pokojů[28], pamětních tabulí[29][30][31], bust[32], publikování vědeckých a populárně-naučných článků[33], populárně naučných brožur[1] a knih[34] a také přípravy dokumentárních filmů.
Na podzim organizovala Matice slovenská konferenci s celoslovenským rozměrem Odkaz štúrovské generace (organizátor vědecký tajemník Matice slovenské Pavol Madura)[35] a při této příležitosti slavnostně otevřela Bibliotéku Matice slovenské za účasti předsedy Matice a primátora města Martin.[36] Konference navázala na první konferenci o štúrovcích a Štúrovi z roku 1997.[37] Druhé konference se zúčastnili:
doc. PaedDr. Pavol Parenička, CSc. – Štúrovskí rebeli, revolucionári a vizionári
doc. PhDr. Ivan Mrva, CSc. – My zvolili sme si cestu života tŕnistú. Pohnútky národného prebudenia a jeho dôsledky
prof. PhDr. Róbert Letz, PhD. – Reflexia štúrovcov v mladej slovenskej generácii 30. rokov 20. storočia
Mgr. Kamila Fircáková – Štúrovci v povedomí a aktivitách študentských korporácií
PhDr. Matej Mindár, PhD., Janka Poláková – Život a pôsobenie rodiny Ľudovíta Štúra v Trenčíne
ThLic. Michal Glevaňák – Cesta Bohuša Nosáka-Nezábudova ako člena Cestovateľského spolku do terra incognita alebo stretnutie mladého študenta s jedným z panteonu slavistov s užhorodským gréckokatolíckym farárom a rusínskym intelektuálom Michailom Lučkajom
Mgr. Zdenko Tkáč – Pátranie po zabudnutom hrobe nezabudnuteľného básnika Janka Kráľa
PhDr. Zuzana Pavelcová – Synergie štúrovcov na Dolnej zemi v živote a diele Štefana Václava Homolu
Bc. Nadežda Zelenina, Jovan Jovanovič Zmaj – Srbský dejateľ v kontexte štúrovských dejín
Ing. Mgr. Anton Meteňko, PhD. – Štúrovci a hurbanovci na východnom Slovensku – niektoré spoločensko-politické a vojenské aspekty zimnej výpravy 1848-1849
Mgr. Peter Schvantner – Štúrovcami inšpirovaný tajný študentský spolok Mor ho!
doc. PaedDr. Július Lomenčík, PhD. – Pedagogický odkaz štúrovcov pre súčasný výchovno-vzdelávací proces
Mgr. Radoslav Žgrada – Historická reflexia štúrovcov v diele Vladimíra Mináča
prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. – Štúrov koncept spisovného jazyka (aj) ako úsilie prekonať jazykovo-konfesionálne rozdelenie slovenského národa
PaedDr. Renáta Hlavatá, PhD. – Slovenskje povesti Jána Francisciho vo vzťahu k formujúcej sa spisovnej norme slovenčiny
PaedDr. Jaroslav Vlnka, PhD. – Na margo portrétu rozorvaného hrdinu v poézii Janka Kráľa
prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc. – Štúrovci v dejinách slovenskej kultúry
Dr. h. c. prof. PhDr. Rudolf Dupkala, CSc. – Spory Štúrovcov o charakter slovenskej filozofie
Mgr. Viktoriia Nadolska – Filozofia Ľudovíta Štúra cez prizmu traktátu „Slovanstvo a svet budúcnosti“
PhDr. Lukáš Perný, PhD. – Sociálna filozofia štúrovcov a jej praktická implementácia v dokumentoch slovenskej štátnosti
Z konference je záznam k dispozici na Youtube[38] a také je výsledkem konference stejnojmenný sborník.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku štúrovci na slovenské Wikipedii.
DUPKALA, Rudolf; PERNÝ, Lukáš. Štúrovci a Hegel: K problematike slovenského hegelianizmu a anti-hegelianizmu. [s.l.]: Prešovská univerzita v Prešove 163s. Dostupné online. ISBN978-80-555-2717-8. (slovensky) Google-Books-ID: pSRAEAAAQBAJ.
Verejnosť a médiá: Udalosti: 170. výročie založenia SNR: Prvá Slovenská národná rada a Slovenské povstanie - Národná rada Slovenskej republiky. www.nrsr.sk [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (slovensky)
TOMKOVÁ, Tatiana. Významní štúrovci sa narodili pred dvesto rokmi, Matica slovenská si ich pripomenula v Martine [online]. 2022-06-08 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
TOMKOVÁ, Tatiana. 200 rokov od narodenia kapitána slovenských dobrovoľníkov v Hnúšti [online]. 2022-06-03 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
MATUŠKOVÁ, Veronika. ROK ODKAZU ŠTÚROVCOV: Matica slovenská pripravuje slávnosť pri príležitosti dvojstého výročia narodenia významných štúrovcov [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
TOMKOVÁ, Tatiana. V Lučenci si pripomenuli Janka Kráľa a štúrovcov v Novohrade a Honte [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
SEMAN, Jany. V obci Soľ odhalili pamätnú tabuľu slovenským dobrovoľníkom z roku 1849 [online]. 2022-06-10 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
A.S, Petit Press. Bustu Štefana M. Daxnera odhalili pred budovou Matice slovenskej. myturiec.sme.sk [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
SEDLÁK, Imrich. Ľudovít Štúr v súradniciach minulosti a súčasnosti - Imrich Sedlák | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.