Čierna nad Tisou
město na Slovensku From Wikipedia, the free encyclopedia
Čierna nad Tisou (maďarsky Tiszacsernyő, ukrajinsky Чорна над Тисою) je město na východním Slovensku v okrese Trebišov, blízko hranic s Maďarskem a Ukrajinou.
| Čierna nad Tisou | |
|---|---|
 Sídliště | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°25′ s. š., 22°5′47″ v. d. |
| Nadmořská výška | 110 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Trebišov |
| Tradiční region | Zemplín |
  Čierna nad Tisou | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,37 km² |
| Počet obyvatel | 3 683 (2014[1]) |
| Hustota zalidnění | 393,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátor | Viktor Palko (2023) |
| Vznik | 1946 |
| Oficiální web | www |
| mesto | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Čierna nad Tisou Nám. pionierov 1 076 43 Čierna nad Tisou |
| Telefonní předvolba | 056 |
| PSČ | 076 43 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TV |
| NUTS | 528293 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město leží v jihovýchodním cípu Slovenska na trojmezí Ukrajiny, Maďarska a Slovenska a na rozhraní spádových území obcí Čierna, Malé Trakany, Veľké Trakany, Biel a Boťany. Obec a později město bylo budováno v souladu s potřebami Československa a Sovětského svazu na zajištění železniční výměny zboží spojené s jejich překládkou (důvodem je rozdílný rozchod kolejí, používaný na východě Evropy a ve střední a západní Evropě), a to poměrně v krátké době.
Ulice
V Čierné nad Tisou se nachází 16 ulic: Dukelských hrdinov, Jarná, Jesenná, Jesenského, Jilemnického, Hlavná, Letná, Obrancov mieru, Radová, SNP, Školská, Trakanská, Zimná, Záhradná, Železničná, 1. mája a jedno náměstí – Námestie pionierov.
Vodní toky
Okrajem katastru města protéká řeka Tisa, která tvoří státní hranici s Maďarskem a od centra je vzdálena 5,5 kilometru.
Vodní plochy
V okolí města, v katastrálním území obce Malé Trakany, leží rekreační středisko Zlaté písky Tisa. V těchto místech řeka Tisa tvoří státní hranici mezi Slovenskem a Maďarskem. Slovenská strana je lemována písečnými plážemi, vytvořenými naplaveným jemným říčním pískem.
Podle heraldického registru přijalo město své symboly 21. října 1982. Znak představuje spojení zaměstnaneckého motivu (kolo lokomotivy) a mluvícího symbolu (černá barva štítu odvozená od názvu města).
Znak
V černém štítu kolo lokomotivy vpravo dole s protizávažím, vše stříbrné.
Vlajka
Vlajka města sestává ze dvou podélných pruhů bílo-černého a černo-bílého. V horním pruhu v žerďové části je bílý a v dolním pruhu černý čtverec. Vlajka má poměr stran 2:3 a je ukončena dvěma cípy, tj. jedním zástřihem, sahajícími do třetiny její listu.
Oblast, kde stojí dnešní město, byla až do 30. let 20. století téměř bez osídlení – severovýchodně ležela pouze malá obec Čierna. První zmínky o této obci jsou z roku 1828 a po více než další století byla jednou z mnoha vesnic ve zdejší rovinaté oblasti. I při stavbě trati z Košic do Čopu zde byla vybudována jen malá zastávka; stanice se nacházely v sousedním Pribeníku a uzlovém Čopu. Po skončení 2. světové války byla několik kilometrů odsud vytyčena nová hranice mezi Československem a Sovětským svazem a z toho vyplynula potřeba nového hraničního přechodu. Samotné město bylo založeno roku 1946 na základě vládního usnesení o zabezpečení přepravy zboží mezi ČSR a SSSR a opačně. Původní název nového města měl znít „Čierna pri Čope“, ale po roce 1948 byl z politických důvodů nahrazen neutrálním „Čierna nad Tisou“, přestože to není geograficky zcela správně a Tisa je od města vzdálena několik kilometrů (blíže k ní jsou obce Malé a Veľké Trakany). Stavba byla rozdělena do tří etap – v první byly postaveny základy železniční stanice (včetně nové širokorozchodné trati z SSSR) a několik provizorních dřevěných budov, které byly později zbourány. Postupně byly dostavovány další budovy a již v polovině 50. let byla v provozu zcela nová železniční stanice, bytové domy a kulturní zázemí. Ve druhé etapě (od šedesátých let) byla postavena nová budova městského úřadu, Hotel Úsvit a další byty. Mezitím pokračovala i výstavba obrovského překladiště, která probíhala s přestávkami až do 70. let. Většina obyvatel města tak byla (a stále je) zaměstnána právě v železničním uzlu (k roku 2016 jde o více než 1100 pracovníků z původních 6000).[2] I dnes je toto železniční překladiště jedno z největších v Evropě a denně je tu přeloženo více než 20 000 tun nákladu.
Roku 1957 byla rozšiřující se obec administrativně oddělena od Čierné a status města obdržela v roce 1969. Ve dnech 29. července – 1. srpna 1968 se v železničním vagónu a v místním Kulturním domě železničářů setkal Alexander Dubček s Leonidem Brežněvem za přítomnosti dalších činitelů, aby vyjednávali o budoucnosti Československa.[3][4]
V polovině 80. let ve městě vznikl první průmyslový závod. Šlo o pobočku firmy AŽD Praha. V té době byla také postupně zastavena výstavba města a v roce 1990 dosáhl počet obyvatel svého maxima – více než 8000. O 20 let později v roce 2011 byl už méně než poloviční (3885) a i nadále klesá, i když už mírněji (3524 ke konci roku 2021 neboli 10% za 10 let). Mnoho budov ve městě bylo opuštěno a chátrá, nebo byly strženy. I dříve honosná budova Hotelu Úsvit je již prázdná a v havarijním stavu.
Historie překladiště
Překladiště bylo v počátku budováno jako jednosměrné překladiště zboží ze Sovětského svazu a dálného východu do celé Evropy. Významnou roli sehrálo v roce 1947 při překládce obilí v důsledku velkého sucha. Jeho význam se zvyšujícím se objemem překládaného zboží postupně rostl. Ze začátku převládala překládka ropy do rafinerie Slovnaft, později rostl objem strojů a zařízení a také objem umělých hnojiv, nechyběly ani stavební, potravinářské, či jiné speciální obchodní komodity. Význam překladiště rostl až do roku 1989, kdy s ohledem na politické změny nastal útlum přepravních aktivit.
V roce 1990 počet obyvatel dosáhl maxima - přes 8000. V následujících 10 letech klesl počet obyvatel o 45%. Za dalších 10 let klesl o dalších 10%. V roce 2022 žilo v obci jen něco přes 40% původního počtu obyvatel.
Podle sčítání obyvatel z roku 2001 žilo v obci 4645 obyvatel, z toho 2792 Maďarů (60%), 1554 Slováků (33%), 244 Romů, 15 Čechů, 11 Ukrajinců, 6 Rusínů.
Podle sčítání obyvatel z roku 2011 žilo v obci 3885 obyvatel, z toho 2419 Maďarů (62%), 1298 Slováků (33%), 16 Romů, 8 Rusů (Rusínů?), 7 Ukrajinců, 6 Čechů, 2 obyvatelé jiné národnosti. 129 obyvatel (3%) národnost neuvedlo.
V roce 2014 bylo napočítáno 3683 obyvatel.
K 31.12.2021 měla obec 3 524 obyvatel.
Dominantním faktorem ekonomického života ve městě je železniční překladiště. Útlum v jeho činnosti po roce 1989 znamenal i útlum v místní ekonomice.
Důležité firmy
- ZSSK Cargo, ZSSK, ŽSR
- Celní úřad
- Středisko výroby AŽD
Školství
- Základní škola se slovenským vyučovacím jazykem, Školská ul. 160/3
- Základní škola s maďarským vyučovacím jazykem, Zimná 189/8
- Základní umělecká škola, Školská ul. 168/41
- Spojená škola s org.zlož.SOUŽ a OA, Železničná 127/43
Náměstí pionýrů
Městský park
Budova železniční stanice
Staniční budova z kolejiště
Slovensko-ukrajinská státní hranice
- Přechod hranice
Pasová kontrola
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
