Ázerbájdžánština

Ázerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve fonologii, lexikonu, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček.

Ázerbájdžánština Azərbaycan dili Азәрбајҹан дили آذربایجان دیلی
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Ázerbájdžán, Írán a také v částech států Gruzie, Irák, Kazachstán, Rusko, Sýrie, Turecko, Ukrajina
Počet mluvčích	25–30 milionů
Klasifikace	Turkické jazyky Západoturkické jazyky Oghuzské jazyky Ázerbájdžánština
Písmo	Latinka v Ázerbájdžánu (dříve cyrilice), Perská abeceda v Íránu
Postavení
Regulátor	není oficiální regulátor
Úřední jazyk	Ázerbájdžán (severní dialekt), Irák (jižní dialekt – je uznáván jako oficiální na severu Iráku, kde žijí Turkmeni)
Kódy
ISO 639-1	az
ISO 639-2	aze (B)
ISO 639-3	není
Ethnologue	aze
Wikipedie
az.wikipedia.org (severní) azb.wikipedia.org (jižní)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní ázerbájdžánština má oficiální status v Ázerbájdžánské republice a Dagestánu (federální subjekt Ruska), ale jižní ázerbájdžánština nemá oficiální status v Íránu, kde žije většina Ázerbájdžánců.

V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.

Rozšíření jazyka

Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.

Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán), kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.

Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a západní Evropě), je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Písmo

Severní ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož byl Ázerbájdžán součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po osamostatnění Ázerbájdžánu v roce 1991 se tam ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. V Dagestánu se nadále používá cyrilice.

Jižní ázerbájdžánština používá a vždy používala arabské písmo.

Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.

Velká písmena:

A, B, C, Ç, D, E, Ə, F, G, Ğ, H, X, I, İ, J, K, Q, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, b, c, ç, d, e, ə, f, g, ğ, h, x, ı, i, j, k, q, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z

Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:

Výslovnost

Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou výslovnost v češtině:

Ázerbájdžánská abeceda

Arabské písmo	Latinka	Cyrilice	Latinka	Výslovnost v češtině
do roku 1929	1929–1939	1939–1991	1991	(přibližná)
ا,آ	A a	А а	A a	jako a
ﺏ	B b	Б б	B b	jako b
ﺝ	Ç ç	Ҹ ҹ	C c	jako dž
چ	C c	Ч ч	Ç ç	jako č
ﺩ	D d	Д д	D d	jako d
	E e	Е е	E e	jako e
ﻉ ,(کسره)	Ə ə	Ә ә	Ə ə	jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e
ﻑ	F f	Ф ф	F f	jako f
گ	G g	Ҝ ҝ	G g	jako g'
ﻍ	Ƣ ƣ	Ғ ғ	Ğ ğ	prodlužuje předchozí samohlásku
ﺡ,ﻩ	H h	Һ һ	H h	jako h
ﺥ	X x	Х х	X x	jako ch
	Ь ь	Ы ы	I ı	tzv. zadopatrové i, jako y
ی	I i	И и	İ i	jako i
ژ	Ƶ ƶ	Ж ж	J j	jako ž
ﻙ	K k	К к	K k	jako k
ﻕ	Q q	Г г	Q q	jako g
ﻝ	L l	Л л	L l	jako l
ﻡ	M m	М м	M m	jako m
ﻥ	N n	Н н	N n	jako n
ﻭ	O o	О о	O o	jako o
	Ɵ ɵ	Ө ө	Ö ö	jako německé ö
پ	P p	П п	P p	jako p
ﺭ	R r	Р р	R r	jako r
ﺙ,ﺱ,ﺹ	S s	С с	S s	jako s
ﺵ	Ş ş	Ш ш	Ş ş	jako š
ﺕ,ﻁ	T t	Т т	T t	jako t
ﻭ	U u	У у	U u	jako u
ﻭ	Y y	Ү ү	Ü ü	jako německé ü
ﻭ	V v	В в	V v	jako v
ی	J j	Ј ј	Y y	jako j
ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ	Z z	З з	Z z	jako z

Příklady

Číslovky

Ázerbájdžánsky	Česky
bir, бир	jeden
iki, ики	dva
üç, үч	tři
dörd, дөрд	čtyři
beş, беш	pět
altı, алты	šest
yeddi, једди	sedm
səkkiz, сǝккиз	osm
doqquz, доггуз	devět
on, он	deset

Vzorový text

Otče náš (modlitba Páně)

Göylərdə olan Atamız,

Adın müqəddəs tutulsun.

Padşahlığın gəlsin.

Ko olsun Senin istediin,

Göydə olduğu kimi Yerdə də

Sənin iradən olsun.

Gündəlik çörəyimizi bizə bu gün ver.

Bizə borclu olannarı bağışladığımız kimi

Bizi borclarımızı da bağısla.

Bizi sınağa çəkmə,

Lakin bizi şəndən xilas et.

Amin.

Všeobecná deklarace lidských práv

ázerbájdžánsky (latinka)	Bütün insanlar ləyaqət və üquqlarına görə azad bərabər doğulurlar. Onarın şüuralrı və vicdanları var və bir-birlərinə münasibətdə ardaşlıq runhunda davranmalıdırlar.
ázerbájdžánsky (cyrilice)	Бүтүн инсанлар ләјагәт вә һүгугларына ҝөрә азад бәрабәр доғулурлар. Онларын шүурлары вә виҹданлары вар вә бир-бирләринә мүнасибәтдә гардашлыг руһунда давранмалыдырлар.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Wikipedie Ázerbájdžánská verze Wikipedie, svobodné encyklopedie

Wikipedie Jihoázerbájdžánská verze Wikipedie, svobodné encyklopedie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ázerbájdžánština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo ázerbájdžánština ve Wikislovníku
• Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek (anglicky)

Portály: Jazyk | Ázerbájdžán