Václav Antonín z Kounic-Rietbergu
český šlechtic, císařský rakouský politik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Václav Antonín kníže z Kounic a Rietbergu (německy Wenzel Anton Reichsfürst von Kaunitz-Rietberg, 2. února 1711, Vídeň – 27. června 1794, Mariahilf u Vídně) pocházel ze staré moravské šlechtické rodiny Kouniců. Od mládí se uplatňoval jako diplomat ve službách Habsburků, byl vyslancem v Turíně, Bruselu a Paříži. Své schopnosti prokázal v závěru válek o rakouské dědictví jako vyjednavač při uzavření Cášského míru (1748). Od roku 1753 zastával ve Vídni funkci státního kancléře, v níž dalších téměř čtyřicet let patřil k předním osobnostem zahraniční i domácí politiky habsburské monarchie.[1] Roku 1764 mu byl za zásluhy udělen říšský knížecí titul (Reichsfürst) a roku 1776 i český knížecí titul.[pozn. 1][2] Patřil k iniciátorům tereziánských reforem ve státní správě a významným osobnostem osvícenství. Po smrti Marie Terezie jeho vliv na politiku klesal, ale ve funkci státního kancléře se udržel až do roku 1792. Byl také významným pozemkovým vlastníkem na Moravě a pokračovatelem stavebních a mecenášských aktivit Kouniců, dokončil výstavbu hlavního rodového sídla ve Slavkově.
Václav Antonín z Kounic-Rietbergu | |
---|---|
Václav Antonín Kounic-Rietberg, portrét v Mírovém (červeném) sálu radnice v Cáchách, olej na plátně z doby cca 1750–1752 | |
1. kníže z Kounic-Rietbergu | |
Ve funkci: 1764 – 1794 | |
Předchůdce | říšský knížecí titul byl udělen v roce 1764, český v roce 1776 |
Nástupce | Arnošt Kryštof z Kounic-Rietbergu |
Domácí, dvorský a státní kancléř | |
Ve funkci: 1753 – 1792 | |
Panovník | Marie Terezie, Josef II., Leopold II., František II. |
Císařský velvyslanec v Paříži | |
Ve funkci: 1750 – 1753 | |
Panovník | Marie Terezie |
Ministr ve vládě Habsburského Nizozemí | |
Ve funkci: 1744 – ? | |
Panovník | Marie Terezie |
Říšský dvorní rada | |
Ve funkci: 1737 – 1794 | |
Panovník | Karel VI. |
Narození | 2. února 1711 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Úmrtí | 27. června 1794 (ve věku 83 let) Mariahilf Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | Hrobka Kouniců v kapli sv. Jana Křtitele ve Slavkově u Brna |
Titul | 1764 říšský knížecí titul a 1776 český knížecí titul |
Choť | (1736) Marie Arnoštka ze Starhembergu (1717–1749) |
Rodiče | Maxmilián Oldřich z Kounic-Rietbergu (1679–1746) a Marie Arnoštka Františka z Rietbergu (1687–1758) |
Děti | 1. Arnošt Kryštof z Kounic-Rietbergu (1737–1797) 2. Mořic Quirin (1738–1751) 3. Dominik Ondřej II. z Kounic-Rietberg-Questenbergu (1739–1812) 4. Maxmilián Oldřich (1741–1754) 5. František Václav (1742–1825) 6. Josef Klement (1743–1785) 7. Marie Antonie, provdaná Thürheim-Bibrachzellová (1745–1769) |
Příbuzní | bratr: Karel Josef z Kounic-Rietbergu (1715–1737) vnuk: Alois Václav z Kounic-Rietbergu (1774–1848) vnučka: Marie Eleonora, provd. Metternichová (1775–1825) děd: Dominik Ondřej z Kounic (1654–1705) babička: Marie Eleonora ze Šternberka (1656–1706) |
Zaměstnání | politik, diplomat |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1749 rakouský Řád zlatého rouna (č. 725) |
Podpis | |
Commons | Wenzel Anton, Prince of Kaunitz-Rietberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |