Vranov nad Dyjí
městys v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vranov nad Dyjí (do roku 1986 Vranov, německy Frain) je městys v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, který se rozkládá pod přehradní nádrží Vranov v údolí řeky Dyje ve značně rozčleněném terénu. Samotný městys je spojen silnicí druhé třídy Lesná–Šafov, která se v zákrutách svažuje do městečka v údolí a následně jej opouští směrem k zámku umístěném na vysokém skalním ostrohu. Historické jádro obce, Benátky a osady Přední Hamry a Zadní Hamry (Alter Hammer a Unterer Hammer) se nachází v údolí na levém říčním břehu, kdežto ostatní mladší zástavba jako Leopoldovo město (Leopoldau) byla situována na sever od historického jádra na pravém břehu do jihovýchodního svahu. Řeka Dyje v údolí a zalesněné svahy kolem ní limitují do jisté míry rozvoj stavební zástavby. Žije zde 843[1] obyvatel.
Vranov nad Dyjí | |
---|---|
Panorama městyse Vranov nad Dyjí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Vranov nad Dyjí |
Obec s rozšířenou působností | Znojmo (správní obvod) |
Okres | Znojmo |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°53′41″ s. š., 15°48′46″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 843 (2024)[1] |
Rozloha | 13,47 km²[2] |
Katastrální území | Vranov nad Dyjí |
Nadmořská výška | 312 m n. m. |
PSČ | 671 03 |
Počet domů | 307 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Náměstí 21 671 03 Vranov nad Dyjí podatelna@ouvranov.cz |
Starosta | Ing. Lubomír Vedra |
Oficiální web: www | |
Vranov nad Dyjí | |
Další údaje | |
Kód obce | 595098 |
Kód části obce | 185418 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Štítary, Horní Břečkov, Podmyče, Onšov a Lančov.
Z dálky dominuje celé krajině mohutná stavba zámku na vysoké skále, při vjezdu do města upoutá rozlehlé koryto Dyje a mírně svažité historické náměstí s morovým sloupem, na jehož vrcholu stojí na zeměkouli Panna Marie Neposkvrněná. Další historické zákoutí v centru městečka vytváří farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou a areálem bývalého hřbitova s karnerem. Panorama Vranova poničila necitlivá socialistická zástavba bytových a rodinných bytů nad pravým břehem v lokalitě „Zátiší“. Městys postrádá samostatné výrobní území a současná průmyslová výroba je součástí zastavěného městyse. Na katastru Vranova se nachází dva brownfields areály. Předválečná zemědělská výroba na vranovském statku (Frainer-Hof) nebyla obnovena a jeho schátralé budovy s okolními pozemky by měly být podle územního plánu využity ke smíšené zástavbě. Zrovna tak bývalá keramická manufaktura (ve 20. století podnik Tesla) má do budoucnosti sloužit občanské vybavenosti.
Na místě původní zámecké zahrady se nachází sportovní areál, severně nad městečkem hřbitov a hned v sousedství navazují rekreační budovy. Za první republiky vybudovaná přehrada podnítila zvláště za socialismu rozvoj nevábné rekreační zástavby, která celkový urbanistický ráz značně narušuje jako například některá větší rekreační zařízení přímo v zástavbě města nebo samostatné rekreační středisko „Klatovka“ na „Ptačím vrchu“. „Vranovská pláž“ se nachází zčásti v katastru Vranova, zčásti na katastru obce Štítary. Chaty individuální rekreace lemují břehy „Lančovské zátoky“ a další přehradní lokality.[4] Od roku 2002 je Vranov nad Dyjí součástí krajinné památkové zóny Vranovsko-Bítovsko.