Tučňáci
ptačí čeleď / From Wikipedia, the free encyclopedia
Tučňáci (Sphenisciformes) jsou nelétaví ptáci, kteří jsou dokonale přizpůsobeni lovu a potápění ve vodě. Žijí výhradně v oblastech chladných mořských proudů na jižní polokouli (tučňák galapážský okrajově zasahuje i na severní polokouli). V nejběžnější klasifikaci odborníci rozlišují 18 recentních druhů tučňáků[1][2][3][4] (od jiných se liší zpravidla jen jedním uznávaným nebo naopak jedním neuznávaným druhem, podle kterých existuje 17[5][6][7], případně 19 druhů[3]). Shodně je pak řadí do jasně vymezených šesti rodů jediné čeledi tučňákovití (Spheniscidae). Opeření tučňáků bývá zespoda bílé, shora černé.
Tučňáci | |
---|---|
Zástupci tučňáků různých rodů. Zleva, první řada: tučňák císařský, tučňák snarský; druhá řada: tučňák brýlový, tučňák nejmenší; třetí řada: tučňák oslí, tučňák žlutooký | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | tučňáci (Sphenisciformes) Sharpe, 1891 |
Čeleď | tučňákovití (Spheniscidae) Bonaparte, 1831 |
Rody | |
| |
Sesterská skupina | |
trubkonosí (Procellariiformes) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zhruba polovinu času tráví na moři a polovinu na souši. Největším druhem je tučňák císařský, který měří kolem 1,1 m a váží 35 kg. Nejmenším je tučňák nejmenší, který měří pouze kolem 35 cm a váží jen asi 1,2 kg. Větší druhy typicky obývají jižnější, chladnější končiny, menší druhy se vyskytují v nižších zeměpisných šířkách. Živí se krilem, rybami a hlavonožci. Kořist loví při plavání a polykají celou.