Lovci a sběrači
člověk žijící ve společnosti, která získává potravu lovem (zabíjením živočichů) a sběrem (shromažďováním plodů rostlin); jeden ze stupňů vývoje lidské společnosti / From Wikipedia, the free encyclopedia
Lovci a sběrači je rovnostářský typ společnosti, která získává většinu potravy prostřednictvím lovu divokých zvířat a sběru jiné volně se vyskytující potravy – planě rostoucích rostlin a jejich plodů, hmyzu, mlžů, plžů či medu – přičemž sběr převažuje nad lovem.[1] Mezi lovci mohl být i podstatný poměr žen.[2][3] Strava je kalorická, ale i přes více pohybu než lidé v moderní společnosti spálí kalorií podobně.[4] Jsou to kočovníci, neboť se musí neustále přesouvat z místa na místo v důsledku vyčerpání lovišť a zdrojů. Vyprávění příběhů učí spolupráci a rovnosti a přitom nevyžaduje moralizování náboženstvím.[5] V jejich společnosti nerozhoduje příbuznost.[6] V kontrastu s tím stojí hierarchické zemědělské společnosti, které získávají většinu potravy prostřednictvím pěstování a chovu domestikovaných rostlin a živočichů.
Lov a sběr je prvotním způsobem obživy rodu Homo, který byl praktikován po většinu lidské existence. K vymírání pleistocenní megafauny mohl přispět nadměrný lov velkých zvířat jako byl mamut moderními lidmi, kteří začali expandovat mimo Afriku. Po nástupu neolitické revoluce, kdy lidé objevili zemědělství, však byli lovci a sběrači ve velké části světa nahrazeni evolučně pokročilejšími zemědělci a pastevci. Lovci a sběrači však mají lepší imunitu.[7] Analýza DNA ukázala, že bylo časté genetické mísení se zemědělci.[8][9]
Zatímco na Blízkém východě se s koncem doby ledové v průběhu epochy zvané mezolit rozvíjí domestikace zvířat a také zemědělství, čímž vzniká neolitická společnost, na našem území ještě dlouho přežívá lovecko-sběračský způsob života. Zemědělství se do Evropy rozšířilo s neolitickými zemědělci z Anatolie, kteří začali před asi 8000 lety migrovat do Evropy.[10] Trvalo ještě 2000 let, než se zemědělství prosadilo po celé Evropě. Ve střední Evropě zemědělci vytvořili kulturu s lineární keramikou a osídlili především nejúrodnější oblasti kolem řek, zatímco původní lovci a sběrači se stáhli do oblastí méně vhodných pro zemědělství a obě společenství existovala po delší dobu paralelně vedle sebe.[11]
Dnes lov a sběr jako hlavní způsob obživy praktikuje pouze minimum společností a i ty jej často doplňují pěstováním plodin či chovem zvířat. Nicméně lovci a sběrači mají více volného času než pokročilejší společnosti.[12] Mezi poslední přežívající skupiny lovců a sběračů patří afričtí Křováci a Pygmejové, asijští Negritové a některé indiánské kmeny v amazonském pralese.[13]