Emanuel Heinrich Komers

Emanuel Heinrich svobodný pán Komers von Lindenbach (20. prosince 1810 Humpolec – 18. ledna 1889 Žáky^[1]) byl rakouský a rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník, soudce a politik, v letech 1865–1867 ministr spravedlnosti Rakouského císařství a Předlitavska.

Emanuel Heinrich Komers
Prezident Zemského soudu ve Lvově
Ve funkci: 27. června 1867 – 28. července 1872
Předchůdce	Ignaz Stroynowski
Nástupce	Josef von Schenk
Ministr spravedlnosti Rakouského císařství a Předlitavska
Ve funkci: 27. července 1865 – 27. června 1867
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Richard Belcredi, Friedrich Ferdinand von Beust
Předchůdce	Franz von Hein
Nástupce	Anton von Hye
Narození	20. prosince 1810 Humpolec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	18. ledna 1889 (ve věku 78 let) Žáky Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	svobodný pán
Děti	Hugo Komers von Lindenbach Kamil Komers von Lindenbach
Příbuzní	Antonín Emanuel Komers (bratr)
Profese	soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Erb rodu Komersů

Pocházel z měšťanských poměrů, narodil se do početné rodiny Matěje (Matouše) Komerse (1754–1838), řezníka v Humpolci, měl celkem čtrnáct sourozenců.^[2] Vystudoval práva a po vzoru staršího bratra vstoupil v roce 1832 k vojenské auditorní službě v rakouské armádě. Jako nižší důstojník byl formálně příslušný k pěšímu pluku č. 45 (1835) a kyrysnickému pluku č. 4 (1837). Od roku 1840 byl v hodnosti rytmistra auditorem u královské gardy v Lombardsko-Benátsku,^[3] v armádě nakonec dosáhl hodnosti majora (1849). Během revolučních let 1848–1849 působil v právní komisi celoněmeckého říšského ministerstva války ve Frankfurtu nad Mohanem (1849). Po reorganizaci státní správy v Rakousku vstoupil v roce 1850 do služeb justice v Českém království. Od roku 1850 byl radou vrchního zemského soudu v Praze, v letech 1851–1854 zastával funkci prezidenta krajského soudu v Mostě a v roce 1854 byl krátce prezidentem krajského soudu v Plzni. V roce 1854 byl přeložen do Uher, v letech 1854–1856 byl prezidentem zemského soudu v Budíně a od roku 1856 zemského soudu v Pešti. Po vydání Říjnového diplomu a změně státosprávního uspořádání monarchie byl v roce 1861 převeden do stavu disponibility, ale ještě téhož roku byl povolán do Prahy jako viceprezident Vrchního zemského soudu pro České království. V letech 1863–1865 byl prezidentem zemského soudu v Krakově.^[4]

Za vlády Richarda Belcrediho se stal ministrem spravedlnosti Rakouského císařství (s Belcredim ze znal z dob své služby v Praze). Ve funkci setrval i za následující vlády Ferdinanda von Beusta, která již působila v době implementace rakousko-uherského vyrovnání, takže byl i ministrem spravedlnosti Předlitavska. Funkci zastával od 27. července 1865 do 27. června 1867.^[5] Po rezignaci na funkci ministra byl nakonec prezidentem Vrchního zemského soudu ve Lvově s jurisdikcí pro oblast východní Haliče a Bukoviny (1867–1872).^[6] K datu 28. července 1872 byl penzionován.^[4]

Tituly a ocenění

V roce 1858 získal rytířský kříž Leopoldova řádu a na základě řádových stanov byl v roce 1860 nobilitován s šlechtickým titulem rytíře, zároveň mu byl udělen predikát von Lindenbach. Ve funkci ministra spravedlnosti obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1865) a po odchodu z vlády se stal nositelem velkokříže Leopoldova řádu. Nakonec byl povýšen do stavu svobodných pánů (28. dubna 1869).^[7]

Rodina

V roce 1838 se oženil s Annou Marenzellerovou (1818–1910), dcerou vojenského lékaře a průkopníka homeopatie Matthiase Marenzellera (1765–1854).^[8][9] Z manželství se narodili tři synové, nejmladší Artur (1848–1870) zemřel předčasně v hodnosti poručíka c. k. armádě. Starší dva synové Kamil (1839–1896) a Hugo (1841–1909) sloužili také v armádě a oba dosáhli hodnosti polního podmaršála.^[10]

Emanuelův starší bratr Karl Eduard (1797–1870) působil u vojenské auditorní služby a nakonec byl sekčním šéfem na ministerstvu války. Z rodiny nejvíce proslul nejmladší z bratrů Antonín Emanuel Komers (1814–1893), významný ekonom a spisovatel.^[11][12]